Včera jsme si něco řekli o tom, v jakém období se na cestu z Kanárů do Karibiku vydat. Nyní se podíváme, jaká jachta je na takovou plavbu třeba.

Cíl, ke kterému plujete, je daleko proti větru. Musíte křižovat. Jak to uděláte? Poplujete až na lay line?

Uvažujete o tom, že byste se vydali přes Atlantik? Co k takové plavbě potřebujete vědět a kdy se na ní vydat?

Máte na lodi starou a vytahanou hlavní plachtu? Přes břicho málem nevidíte? Máme pro vás řešení. Jednoduché řešení, po kterém vytahané panděro znovu získá vzhledu pupku aktivního atleta.

Vyšší rychlost jachty = bezpečnější plavba. Je to rovnice, která určitě neplatí na silnici, ale na moři má svoji logiku. Kde se skrývá bezpečí při rychlejší plavbě? Proč by měla být rychlejší jachta bezpečnější?

Samé zkratky. COG, SOG, TTG, ETA, XTE, WPT BRG a mnoho dalších. Znáte je? Víte, co znamenají?

Častá otázka zní: „K čemu mi je hloubkoměr, když nevidí dopředu před loď? Proč mám vědět, kolik je pode mnou, když potřebuji znát hloubku před sebou?“ My se pokusíme vysvětlit, že tuto informaci nepotřebuji, protože ji už mám. Naopak mi bude chybět povědomí o hloubce za lodí.

Koupíte si jachtu. Radost vás stojí 5 milionů korun českých. Sestoupíte do podpalubí, chcete si narovnat nádobí do skříněk v kuchyni. A ejhle! Zjistíte, že skříňky v kuchyni nejdou otevřít zároveň.