Zatímco Putin hrdinně obětuje životy svého lidu za svoji touhu po moci na Ukrajině, rudý Číňan vystrkuje drápy na východě. Chce schramstnout celé Jihočínské moře geografické logice navzdory. A...
Sovětský svaz nebyl na letadlové lodě příliš dobrý. Pomineme-li vrtulníkové lodě (což je dnes každá trochu větší jachta), bylo v loděnicích se srpem a kladivem ve znaku dokončeno jen pět...
V poslední době byly v evropských vodách zaznamenána podezřelá poškození plynovodů a komunikačních kabelů. Náhoda? Mnozí si to nemyslí. Zvláště, když se na místech poškození vyskytovala...
Zřejmě jednu z nejpodivuhodnějších a k obraně nejméně vhodných vojenských základen můžeme najít na Spratleyho ostrovech v Jihočínském moři. Je to souboj Davida s Goliášem....
Čína je nenažraný Otesánek, který zalehl celé Jihočínské moře a odmítá se hnout. Využívá své tloušťky. Nikdo ho nedokáže vystrnadit. O víkendu zaútočila u Spratlyových ostrovů čínská pobřežní...
Na začátku byla rutinní kontrola zakotvené lodi. Spustila sled událostí, který přerůstá v mezinárodní ostudu a přispěje k dalšímu ochlazení vztahů mezi Čínou a Velkou Británií.
Nezákonný rybolov v argentinských vodách leží v žaludku tamnímu milionáři Enriquemu Piñeyrovi. Dopouštějí se ho především čínské, ale i japonské či korejské lodě. Piñeyro pozval na palubu svého boeingu diplomaty a novináře, aby jim z ptačí perspektivy ukázal noční drancování argentinských vod.
Čína plundruje cizí moře. Čínští rybáři využívají slabosti pobřežních států v Asii, Africe a Jižní Americe a loví ryby a jiné mořské tvory v jejich vodách. Argentina oplácí Číňanům podobně drsnou mincí. V prosinci kutr argentinské pobřežní stráže zahájil na čínskou rybářskou loď...
Závazky k omezení emisí produkovaných lodní dopravou, které přijala Mezinárodní námořní organizace (IMO), jsou podle mnohých málo ambiciózní a je z nich patrná snaha řešení spíše odkládat. Zhruba 84 procent lodní dopravy prochází přístavy v Evropě, Číně a Spojených státech. Pokud by tyto země...
Slavná hongkongská plovoucí restaurace Jumbo Kingdom se potopila během vlečení v Jihočínském moři na hloubce asi 1000 metrů poblíž Paracelských ostrovů. Nikdo nebyl zraněn. Celá věc se zdá být podezřelá.
Čína spustila na vodu první letadlovou loď vlastní konstrukce. Svými parametry by měla soupeřit s nejnovějšími loděmi USA. Na rozdíl od ruských letadlovek s hopsacím můstkem je nové plavidlo vybaveny nejmodernějšími elektromagnetickými katapulty, kterými disponuje jen americká armáda.
V komunitě námořních přepravců se o tom léta spekulovalo, ale nakonec se to vždy zavrhlo jako příliš akční sci-fi. Nyní ale zpráva US Naval War College ukazuje, že militarizace civilního loďstva Pekingem je nejen reálná možnost, ale že je v plném proudu.
Čínskému „vměšování“ se nevyhne ani sólový oceánský jachting, tedy činnost, v níž dosud dominoval evropský gen. Držitelem jedné z deseti divokých karet pro účast v sólo závodě přes Atlantik Route du Rhum je čínský paralympionik Jingkun Xu.
Měla to být první vlaštovka, vzorový obchod, průlom. Jednak se čínští soudruzi těšili, že se konečně zařadí mezi zbrojní velmoci, schopné vyvážet tak sofistikované technologie, jako jsou ponorky. Jednak mělo jít o začátek nové etapy ve vztahu k Thajsku, tradičnímu spojenci Washingtonu. Jenže...