Evropa, Čína a USA mohou samy srazit emise z lodní dopravy o 84 procent
Závazky k omezení emisí produkovaných lodní dopravou, které přijala Mezinárodní námořní organizace (IMO), jsou podle mnohých málo ambiciózní a je z nich patrná snaha řešení spíše odkládat. Zhruba 84 procent lodní dopravy prochází přístavy v Evropě, Číně a Spojených státech. Pokud by tyto země nastavily přísná emisní pravidla pro připlouvající lodě, odvedly by za pár let práci, na kterou si IMO vyhradila celá desetiletí. Tvrdí to nová zpráva Evropské federace pro dopravu a životní prostředí (T&E).
Pokud se podíváme na podíl na emisích připadajících na jednu plavbu, najdeme v čele Čínu (15,1 %), EU (14,4) a USA (7,8). Čtvrtý Singapur se 7,19 procenta se takto vysoko umístil proto, že tamní přístav je největším překladištěm na světě. Následují Japonsko, Austrálie, Brazílie, Indie, Jižní Korea a Indonésie. Je patrné, že Čína, USA a EU zdaleka nepředstavují většinu emisí, pouze 38,4 procenta.
Jestliže ale zohledníme to, odkud kam světová flotila pluje, dostaneme jiný obrázek - 42 procent celosvětové flotily zastavuje v přístavech EU, 80 procent zastavuje buď v Číně, nebo v EU, 53 procent buď v EU, nebo USA a 67 procent buď v USA, nebo v Číně. A konečně 84 procent flotily zavítá buď do EU (vč. Velké Británie), USA nebo Číny.
T&E tak tvrdí, že pokud by Čína, Evropa a USA společně zavedly požadavek na nulové emise lodí vplouvajících do jejich přístavů, mohly by dekarbonizovat 84 procent globální námořní dopravy.
Není zřejmé, jak by mělo být takové dohody politicky dosaženo, nemluvě o vysokých ekonomických nákladech z ní vyplývajících pro rejdaře. Neziskovka však tvrdí, že by nařízení nulových emisí v takovém rozsahu vedlo k rychlému vývoji technických řešení a jejich rozšíření po celém světě, tudíž i jejich zlevnění.
Emise globální lodní dopravy se ani přes deklarace IMO krotit příliš nedaří. V loňském roce to bylo 833 milionů tun CO2, což představovalo nárůst o 4,9 procenta proti roku 2020, kdy byl globální obchod kvůli covidu v útlumu. Loňské číslo je ale vyšší než to za rok 2019, který pandemie ovlivnila jen minimálně.
Dlouhodobě se podíl námořní dopravy na celkových globálních emisí skleníkových plynů odhaduje na 3 procenta. Cílem IMO je snížit do roku 2050 celkový objem emisí na 50 procent proti roku 2008.
831
Související články
Ztroskotání na Sachalinu, hrozí ekologická katastrofa
Ztroskotání na Sachalinu, hrozí ekologická katastrofa
Čínská nákladní loď ztroskotala na ruském ostrově Sachalin. Zatím nedošlo k úniku paliva, ale vlny se snaží, co mohou, aby narušily integritu trupu. 190 metrů dlouhá loď představuje velké nebezpečí pro životní prostředí.
Čínské plány na nepřátelskou podvodní kabeláž
Vypadá to, že hra na ničení nepřátelských podmořských kabelů má více hráčů než jen Rusko. Čína již delší dobu pracuje na speciálním zařízení k této hře určenému.
Dánové, Němci a Švédové hlídají podezřelou loď
Čínská nákladní loď Yi Peng 3 je podezřelá. Je zakotvená v Kattegatu a hlídá ji ne jedna, ne dvě, ale rovnou tři lodě pobřežní stráže. Dánská, byla na místě první, k ní se přidali Švédové a Němci.