Evropa, Čína a USA mohou samy srazit emise z lodní dopravy o 84 procent
Závazky k omezení emisí produkovaných lodní dopravou, které přijala Mezinárodní námořní organizace (IMO), jsou podle mnohých málo ambiciózní a je z nich patrná snaha řešení spíše odkládat. Zhruba 84 procent lodní dopravy prochází přístavy v Evropě, Číně a Spojených státech. Pokud by tyto země nastavily přísná emisní pravidla pro připlouvající lodě, odvedly by za pár let práci, na kterou si IMO vyhradila celá desetiletí. Tvrdí to nová zpráva Evropské federace pro dopravu a životní prostředí (T&E).
Pokud se podíváme na podíl na emisích připadajících na jednu plavbu, najdeme v čele Čínu (15,1 %), EU (14,4) a USA (7,8). Čtvrtý Singapur se 7,19 procenta se takto vysoko umístil proto, že tamní přístav je největším překladištěm na světě. Následují Japonsko, Austrálie, Brazílie, Indie, Jižní Korea a Indonésie. Je patrné, že Čína, USA a EU zdaleka nepředstavují většinu emisí, pouze 38,4 procenta.
Jestliže ale zohledníme to, odkud kam světová flotila pluje, dostaneme jiný obrázek - 42 procent celosvětové flotily zastavuje v přístavech EU, 80 procent zastavuje buď v Číně, nebo v EU, 53 procent buď v EU, nebo USA a 67 procent buď v USA, nebo v Číně. A konečně 84 procent flotily zavítá buď do EU (vč. Velké Británie), USA nebo Číny.
T&E tak tvrdí, že pokud by Čína, Evropa a USA společně zavedly požadavek na nulové emise lodí vplouvajících do jejich přístavů, mohly by dekarbonizovat 84 procent globální námořní dopravy.
Není zřejmé, jak by mělo být takové dohody politicky dosaženo, nemluvě o vysokých ekonomických nákladech z ní vyplývajících pro rejdaře. Neziskovka však tvrdí, že by nařízení nulových emisí v takovém rozsahu vedlo k rychlému vývoji technických řešení a jejich rozšíření po celém světě, tudíž i jejich zlevnění.
Emise globální lodní dopravy se ani přes deklarace IMO krotit příliš nedaří. V loňském roce to bylo 833 milionů tun CO2, což představovalo nárůst o 4,9 procenta proti roku 2020, kdy byl globální obchod kvůli covidu v útlumu. Loňské číslo je ale vyšší než to za rok 2019, který pandemie ovlivnila jen minimálně.
Dlouhodobě se podíl námořní dopravy na celkových globálních emisí skleníkových plynů odhaduje na 3 procenta. Cílem IMO je snížit do roku 2050 celkový objem emisí na 50 procent proti roku 2008.
352
Související články
Z friťáku do nádrže. Kdy HVO zcela nahradí fosilní paliva?
Z friťáku do nádrže. Kdy HVO zcela nahradí fosilní paliva?
Lodní doprava platí za velkého znečišťovatele životního prostředí. Podíl rekreačních lodí na celkovém objemu vypuštěných emisí skleníkových plynů v dopravě sice nedosahuje ani jednoho procenta, vzhledem k jejich minimálnímu společenskému přínosu je však ekologická stopa motorových lodí stále větším tématem i pro samotné loděnice. Jednou z cest, jak tuto stopu mírnit, je vývoj alternativních paliv. Jak je v tom sektor daleko?
Sucho v Amazonii
Velké sucho v amazonské oblasti ohrožuje přepravu obilí a dalšího zboží z vnitrozemí. Má to negativní důsledky pro celé brazilské hospodářství. Zatímco zemědělci sklízejí bohatou úrodu obilí a rekordní úrodu cukru, lodě čekají desítky dní v brazilských přístavech na srážky a zvýšení hladin řek.
Utužování vztahů skončilo záhadným úmrtím
Caribbean Rally, regata s největší účastí plachetnic na americkém východním pobřeží, se koná každý podzim. Tradiční závod startuje v Hamptonu či Newportu a cílem bývá některý z karibských ostrovů. Pořádá jej asociace Salty Dawg Sailing (SDSA), jejímž posláním je utužovat dobré vztahy v jachtařské komunitě, čemuž má ostatně sloužit i tato regata. Letos však závod postihla smutná událost, která může mít právě opačný efekt.