Evropa, Čína a USA mohou samy srazit emise z lodní dopravy o 84 procent
Závazky k omezení emisí produkovaných lodní dopravou, které přijala Mezinárodní námořní organizace (IMO), jsou podle mnohých málo ambiciózní a je z nich patrná snaha řešení spíše odkládat. Zhruba 84 procent lodní dopravy prochází přístavy v Evropě, Číně a Spojených státech. Pokud by tyto země nastavily přísná emisní pravidla pro připlouvající lodě, odvedly by za pár let práci, na kterou si IMO vyhradila celá desetiletí. Tvrdí to nová zpráva Evropské federace pro dopravu a životní prostředí (T&E).
Pokud se podíváme na podíl na emisích připadajících na jednu plavbu, najdeme v čele Čínu (15,1 %), EU (14,4) a USA (7,8). Čtvrtý Singapur se 7,19 procenta se takto vysoko umístil proto, že tamní přístav je největším překladištěm na světě. Následují Japonsko, Austrálie, Brazílie, Indie, Jižní Korea a Indonésie. Je patrné, že Čína, USA a EU zdaleka nepředstavují většinu emisí, pouze 38,4 procenta.
Jestliže ale zohledníme to, odkud kam světová flotila pluje, dostaneme jiný obrázek - 42 procent celosvětové flotily zastavuje v přístavech EU, 80 procent zastavuje buď v Číně, nebo v EU, 53 procent buď v EU, nebo USA a 67 procent buď v USA, nebo v Číně. A konečně 84 procent flotily zavítá buď do EU (vč. Velké Británie), USA nebo Číny.
T&E tak tvrdí, že pokud by Čína, Evropa a USA společně zavedly požadavek na nulové emise lodí vplouvajících do jejich přístavů, mohly by dekarbonizovat 84 procent globální námořní dopravy.
Není zřejmé, jak by mělo být takové dohody politicky dosaženo, nemluvě o vysokých ekonomických nákladech z ní vyplývajících pro rejdaře. Neziskovka však tvrdí, že by nařízení nulových emisí v takovém rozsahu vedlo k rychlému vývoji technických řešení a jejich rozšíření po celém světě, tudíž i jejich zlevnění.
Emise globální lodní dopravy se ani přes deklarace IMO krotit příliš nedaří. V loňském roce to bylo 833 milionů tun CO2, což představovalo nárůst o 4,9 procenta proti roku 2020, kdy byl globální obchod kvůli covidu v útlumu. Loňské číslo je ale vyšší než to za rok 2019, který pandemie ovlivnila jen minimálně.
Dlouhodobě se podíl námořní dopravy na celkových globálních emisí skleníkových plynů odhaduje na 3 procenta. Cílem IMO je snížit do roku 2050 celkový objem emisí na 50 procent proti roku 2008.
445
Související články
Rusák útočí na Ukrajině, Číňan v Jihočínském moři
Rusák útočí na Ukrajině, Číňan v Jihočínském moři
Zatímco Putin hrdinně obětuje životy svého lidu za svoji touhu po moci na Ukrajině, rudý Číňan vystrkuje drápy na východě. Chce schramstnout celé Jihočínské moře geografické logice navzdory. A zasahuje už i do japonských vod.
Klaus by jen nesouhlasně pozdvihl obočí…
I lodní doprava se snaží snižovat emise. Obviňovaná ze znečišťování ovzduší investuje do ekologických technologií. Utrácí stovky milionů navzdory Václavům Klausům, kteří nikdy neviděli výrazné tání ledu (samozřejmě kromě filmů Ala Gora).
Sovětské letadlové lodě jsou velmi hořlavé
Sovětský svaz nebyl na letadlové lodě příliš dobrý. Pomineme-li vrtulníkové lodě (což je dnes každá trochu větší jachta), bylo v loděnicích se srpem a kladivem ve znaku dokončeno jen pět kousků něčeho, co bylo nazýváno letadlovými křižníky. Jejich vlastnosti jsou různě špatné. Ale dobře hoří…