Při manévrování v přístavech je často vidět, že přechod na zpětný chod je mnohdy okamžikem, kdy jachta je ovládána živly, silami, které neznáme, nebo snad vlastní škodolibostí, ale určitě ne kormidelníkem. Jak se tomu vyvarovat?

Stoupačka není nejoblíbenější kurz. Často se mu vyhýbáme motorem, protože plout od čerta k ďáblu a přitom se neznatelně posouvat proti větru je únavné. Nemuselo by to být tak hrozné a stačilo by málo.

Připlouváte do přístavu na řeckém ostrově, který se zdá být skvěle krytý před převládajícím větrem. Čtyři metry hloubky, 20 nebo 25 metrů řetězu musí podle všech pouček stačit. Ostatní ale vyhazují kotvu daleko dále. Proč to dělají?

Stojím bokem k molu a chystám se odplout přes příďový spring. Bude záležet na délce springu, nebo je to jedno. Mám natáhnout spring dlouhý, nebo stačí krátký?

Odplouvání přes příďový spring, když vás vítr tlačí na molo, je bezpečné a mimořádně účinné. Na jachtě s jedním listem kormidla. Jak je to s loděmi s dvojicí kormidel?

Často dnes najdete zadní část kokpitu zastavěnou a ověšenou tak, že není snadné dostat vyvazovací lano na břeh, případně ještě zpět na vazák. Navíc se vám již jistě stalo, že jste měli na boku lodě na zadním koši upevněný přívěsný motor. To vše představuje riziko.

Jak je to se spotřebou paliva v případě, že potřebujete dobíjet baterky pomocí alternátoru? Kolik nafty je třeba počítat na hodinu dobíjení?

Znovu se podíváme na častou slabinu nejen českých a slovenských jachtařů. Jde o zajíždění do přístavů, které obvykle není problémů prosté. Někdy dochází ke škodám, jindy k pobavení v kavárnách sedících lelkovačů, či již dříve zakotvených.