Jak jsme týden zajížděli v Řecku ve větru 20+
Včera jsem dostal zprávu od našeho čtenáře, který měl za sebou náročný větrný týden v Řecku v Jónském moři. Každé zajíždění do přístavu probíhalo ve větru 20kn+ a na vše byl na palubě sám, jen se synem...
Ahoj Dane,
ještě jednou díky za všechny kurzy manévrů, které jme u Vás mohli postupně absolvovat.
Hlavně ten poslední shorthanded se nám letos hodil.
Brali jsme na loď poprvé moje rodiče (74) a skutečně jsme byli na vše sami dva se synem.
A to bylo letos překvapivě větrno oproti jiným letům, takže všechny přístavní manévry proběhly ve větru 20+…
Nikdo z pasažérů neměl za celou plavbu obavy, že by manévr nebyl pod kontrolou.
A nakonec jeden příběh z Ithaky
Přidáváme ještě příběh z Ithaky, kdy nám polská jachta vytáhla kotvu a přehodila ji za kotevní řetězy 4 dalších jachet.
Na Ithace bývá hodně lodí. Také proto jsme chtěli přijet brzy (i kvůli větru), dokud nebude tolik foukat a bude tam místo.
Chvíli nám trvalo, než jsme se s tím dvoulistovým kormidlem nastavili tak abychom kotvu položili kolmo na plánované stání. Foukalo kolmo na manévr cca 20 uzlů.
Jakmile se ale loď rozcouvá, už jede rovně.
Zastavili jsme na návětrné straně italské motorové lodi, zalasovali záďová lana a přidali spring.
Na návětrné straně vedle nás bylo ještě volné místo, do toho za chvíli připlul Nicolas, řecký skipper, který byl na lodi úplně sám. Na obě strany od nás staly dvě lodě, na závětrné straně bylo třetí místo volné.
Do toho místa se zřejmě (nevím, to jsem zrovna nebyl na lodi) pokoušela zakotvit připlouvající polská loď. To už foukalo 30, kolmo na manévr.
Skončilo to tak, že nám svojí kotvou vyhrábla tu naší. Jak je vítr snášel, tak jí odvezli o 4 místa dál, kde už jim asistoval motorák. Tam ji shodili a odpluli.
Nám nezbylo než nastartovat motor…
Když jsme kotvu s řetězem zkoušeli vytahovat, zjistilo se, že je zaseklá o řetěz francouzské lodi, která nemá posádku, protože jsou v nemocnici se zlomeným prstem. Abychom násilným vytahováním kotvy nezpůsobili uvolnění řetězu této lodi (kterou bychom nebyli schopni nastartovat a překotvit) zavolali jsme potápěče, který kotvu opatrně vyzvedl pomocí plováků.
Jak jsme ji měli v dingy, namotali jsme ji zpátky vrátkem. A museli znovu překotvit. Tentokrát už v silnějším větru, kterému jsme se chtěli vyhnout.
Ale to už šlo. Když vyrazíš razantně a stejně razantně couváš, tak loď jede rovně. Jenom jsem měl začít dál, protože při tak razantním couvání jsme položili jenom 30 m, než to tam stačilo spadnout...
Já jsem byl z celé situace vytočenej, ale drželo mě, že Kryštofa to celé baví. Bral to jako nový zážitek. A tak to byl nakonec začátek dvou velkých přátelství. S italskými sousedy a s návětrným řeckým skipperem, který chválil Kryštofovy dovednosti.
Najít tu polskou loď už byla brnkačka
Díky
Filip & Kryštof
1183
Související články
Nové, aktualizované, rozšířené a samozřejmě lepší Přístavní manévry
Nové, aktualizované, rozšířené a samozřejmě lepší Přístavní manévry
Již počtvrté vydáme oblíbenou knihu Přístavní manévry. Je změněná, aktualizovaná a rozšířená. Ačkoli lodě se ovládají stále stejně, kniha je natolik lepší, že bude zajímavá i pro majitele starších vydání.
Co dokážu/nedokážu s jachtou?
Pluji na jachtě, která nemá záďový boční propeler. Přesto jsem schopen s ní manévrovat stejně, jako by ho měla. Nebo také ne. Záleží na tom, na jaké jachtě pluji. Jaký je v tom rozdíl?
Proč funguje otáčení na vazáku i na lodi se dvěma kormidly?
To že se nám loď začne otáčet kolem lana, když přidáme plyn dopředu, už asi víme. Často ale na našich kurzech slýcháme, že proto, aby se loď začala otáčet, je potřeba vytočit kormidlo. Je tomu opravdu tak? A jak to funguje i na lodích se dvěma kormidelními listy?