Křik: „Muž přes palubu!“ Posádka vybíhá ven, mačká tlačítko MOB. Už je tam zdržení. Jak daleko od něj jsme? Kde ho hledat?

Víte, co je na moři předjíždění? Kdy jinou loď předjíždíte a kdy se vaše kurzy křižují? Je to dobré vědět kvůli přednostem.

Představte si, že chcete plout z maríny Kremik vedle Primoštenu směrem k Palagruže, vyplujete, připluje k vám vojenský člun, zažene vás zpět a řekne vám, že nikam neplujete, protože na moři jsou ostré střelby. Máte smůlu, šlus, šmitec. Jak se takové situace vyvarovat?

Dvě elektronické mapy dvou různých značek. Jedna je C-Map od Navico, druhá od Navionics. Pojďme se podívat do Řecka, jižně od ostrova Naxos leží Schinoussa a na jihu od něj ostrůvek Agrilos. A zde se obě mapy zásadně liší.

U nedávného článku o užitečnosti papírových map se na FB rozhořela debata zastánců a protivníků elektronických map. Jejich zastánci krom jiného argumentují mimořádnou detailností na příkladu izobat u pobřeží či zátok. Nad tímto bych se rád zastavil. Jsou opravdu elektronické mapy podrobnější?

Základní navigační pomůckou každého jachtaře je papírová nebo elektronická mapa. Hlavním údajem na mapách jsou pro nás hloubky, ty určují, kudy můžeme proplout. Můžeme však číslům na mapě věřit?

V týdnu jsme v jednom článku řešili, jestli má papírová mapa stále smysl. Reakce na Facebooku byly početné. Rád bych se do diskuze připojil s kolizí nákladní lodě a vrtné plošiny v Mexickém zálivu, která byla vyřazena z provozu.

Papírové mapy na palubách charterových jachet jsou už několik let netknuté. Navigace probíhá na monitorech počítačů, na tabletech, mobilních telefonech, nebo snad dokonce i na cifernících hodinek. Je papírová mapa mrtvá, nebo se nám stále ještě hodí?