Jaký je na Jadranu rozdíl hladin mezi přílivem a odlivem? Je to zanedbatelné, nebo by někdy a někde stálo za to se jím zabývat? A nejde jen o nasednutí na mělčinu, problémem může být plavba pod mostem.

Kde je na světě největší rozdíl hladin mezi přílivem a odlivem? Kolik to je? V Benátkách je maximum 1,2 m, Na Tenerife je to 2,5 m, V Hamburku 4,6 m. Kde je největší příliv v Evropě a jaký je největší skok na světě?

Středomoří je obecně počítáno za oblast se zanedbatelným přílivem a odlivem. Zanedbatelný ale neznamená žádný. Proto jsou okamžiky, kdy bychom se měli výškou přílivu a odlivu zabývat i tam.

Podjezdová výška mostu může být kritický údaj. Na přesnosti zde může záviset výška škody. Od nuly až po desetitisíce euro. Podjezdovou výšku si jednoduše najdeme. Důležité ale je, od jaké hodnoty je označená.

Potřebujete-li si zhruba spočítat výšku hladiny v přílivových vodách, můžete využít tzv. dvanáctinové pravidlo. Tento výpočet zvládne bez papíru a tužky nepříliš prosperující žák základní školy.

Odpoledne přistanete v Chorvatsku u mola. Vody není příliš, ale 30 čísel pod kýlem stačí. Ráno jsou pohyby podivně trhavé a nedaří se odplout. Sedíte na dně. Jak se takové situaci vyhnout?

Jachting ve Středomoří je snadný. Až se vzbudíte, tak vyplujete. Najdete místo na zakotvení, hodíte kotvu. Vše je snadné, nic nepočítáte. V Bretani s podobným přístupem narazíte.

Na Jadranu dosahuje výška přílivu kolem 1 metru na severu u Istrie a Benátek. V Bretani nedaleko St.Malo je extrémné rozdíl hladin 13,5 metru. Kde je největší příliv na světě a kolik to dělá?