Již dlouhá léta pracuje kolektiv autorů Lodních novin na přelomové vědecké práci Vliv katolické věrouky na česká jachting. Se střídavými neúspěchy. Až nyní se podařilo kolegyni I.V. objevit v archívech bývalé Státní bezpečnosti materiál zásadní důležitosti pro naše výzkumy.

Kotvíme u Vrgady, nedaleko motorák honí grupu delfínů a od Biogradu se blíží katamaran s vytaženou hlavní plachtou. Ráhno posazené tak šeredně vysoko, že hlavaska připomíná spíše jen větší japonskou vlajku bez rudého středu.

Listopad v Praze. Ranní mrazíky, mlha, nízká oblačnost, šedivé dny. A tma. Přílišná porce tmy pro život po padesátce. Nebo raději slunce od úsvitu do soumraku, teploty nad 20 a jachting bez konkrétních cílů?

Říjnová plavba po Chorvatsku umožňuje stát pravidelně s lodí u mola bokem. Co jindy je možné jen u benzínové pumpy, jde v říjnu skoro kdekoli. Nejjednodušší způsob stání u mola. Většina zajíždí k molu na přední chod. Já raději couvám.

Klasická stresová situace. Přistáváte u mola, pár lodí již tam stojí a fouká boční vítr. Co dělat, aby bylo přistání klidné a bezpečné? Dnes se podíváme na situaci, kdy máme prostor na delší couvání.

Halza může být nebezpečná. Když ji nezvládneme. Mnozí méně zkušení jachtaři se jí bojí. Mnozí nezkušení na druhou stranu žádné obavy nemají.