Je páteční odpoledne a vracíte se s charterovou lodí do domovské maríny. Potřebujete nabrat palivo, ale před benzínkou je stádo lodí. Víte, jak se s jachtou postavit na místě , aby byla stabilní a měli jste minimum starostí?

Kolik mám při kotvení vypustit kotevního řetězu? Trojnásobek, čtyřnásobek či dokonce pětinásobek hloubky? Odpověď je složitější, než se na první pohled zdá.

Někteří jachtaři preferují umístění bójky nad kotvu. Vypadá to dobře, ale je to dobrý nápad, špatný nápad, nebo jaký je to vlastně nápad?

Táhnete při svých letních plavbách za zádí nafukovací člun? Víte, jaký má vliv na rychlost vaší plavby?

Majitelé své jachty velmi dobře znají a v případě jakékoli závady vědí kam sáhnout. Často však mají na palubě své přátele a známé, kteří se tak dobře neorientují. V krizových situacích nemusí potřebné bezpečnostní vybavení najít.

Laici často přicházejí s nejistou otázkou: „Opravdu se jachta nemůže překlopit?“ Odpověď zní: „Může, ale stěžněm dolů ji nepřeklopí vítr, ale vlna.“ Jak velká musí být vlna, aby to dokázala?

Stojíte-li v zátoce na kotvě, jaké světlo máte rozsvíceno v noci? Je to klasické bílé kruhové kotevní světlo na vrcholku stěžně? Podle COLREGu je to správně. Myslíte však, že je to bezpečné?

Vítr slábne, motor startovat nechcete. Jak udržet rychlost? Jak vymáčknout z minima maximum? Umíte vytrimovat loď do slabého větru?

Váš cíl je před přídí. Plujete ostrou stoupačku. Plavba je pomalá a nepohodlná. Vyplatilo by se odpadnout? Nabereme rychlost a plavba bude pohodlnější.

Bouřlivému počasí je nejlepší se vyhnout. Sledovat předpověď počasí a případně nevyplouvat. Co když mě ale zachytí na moři? Mám se snažit skrýt v přístavu?

Na první pohled se zdá odpověď jasná. Při plavbě na plachty je třeba nechat lodní šroub točit. Jsou však i zastánci opačné teorie. Tak kdo má pravdu?

Zatím vždy jsme si vysvětlovali brízu vanoucí za podmínek nulového gradientového větru. Tedy jinak, je bezvětří, ohřeje se země a začne bríza. Jak to ale vypadá, pokud fouká vítr? Dojde ke vzniku brízy?

Vítr sílí, náklon jachty se zvyšuje. Již i hrana paluby je pod hladinou. Kormidelník se pere s kormidlem, loď již nechce poslouchat. Co v tu chvíli udělat?

Minulý díl seriálu o větru byl zaměřen na vznik brízy. Nyní již všichni její mechanizmus znáte a můžeme se podívat na to, co bríza udělá, když se rozfouká.

Víte, co je bríza? Jak vzniká a co je pro její vznik podstatné. Víte, jestli bríza přijde? Kdy? A jak bude silná? Na to vše se podíváme v několika dílech.

Halza může být nebezpečná. Když ji nezvládneme. Mnozí méně zkušení jachtaři se jí bojí. Mnozí nezkušení na druhou stranu žádné obavy nemají. 

Na oceánu je vítr anonymní. Bývá závislý na tlakovém gradientu, a to jak směr, tak i síla. Ve Středomoří je situace jiná. Každý vítr zde má své jméno, svou jasnou charakteristiku. Podle názvu větru poznáme, co můžeme očekávat.

Plujete v přílivových vodách. Potřebujete spočítat výšku hladiny nad mělčinou, kterou musíte přejet. Postup je snadný.