Bude foukat bríza?
Víte, co je bríza? Jak vzniká a co je pro její vznik podstatné. Víte, jestli bríza přijde? Kdy? A jak bude silná? Na to vše se podíváme v několika dílech.
Všichni jachtaři by měli vědět, co je bríza. Přeci jen si to ale na začátek přiblížíme, aby v dalším pokračování všichni věděli, o čem se mluví.
Nejdříve se musíme smířit s jedním faktem. Teplý vzduch je lehčí, než vzduch studený. To tak je. Fyzika. Pro pochopení celého procesu brízy začneme u ohýnku. Představte si, že je bezvětří a vy zapálíte ohýnek. Co se stane s kouřem? Bude stoupat vzhůru. Proč? Protože je teplejší než okolní vzduch a proto také lehčí. Pro všechny jasná představa.
Nyní se podívejme na rozhraní moře a pevniny. Je ráno, dvě až tři hodiny po východu slunce. Teplota moře a pevniny je stejná. Teplota moře zůstane stejná i dále během dne, protože jeho teplota se mění jen velmi pomalu (vzpomeňte si na rozpálený písek na pláži a stále chladné moře během dne). Slunce stoupá a začíná ohřívat pevninu. Vzduch nad pevninou se od rozehřáté pevniny ohřeje a stejně jako kouř nad ohníčkem začne stoupat vzhůru. Co se stane dále? Tento vzduch musí něco nahradit a bude to studený vzduch nad mořem, který začne proudit nad pevninu.
Nakonec vznikne uzavřená buňka, ve které nad pevninou stoupá vzduch vzhůru do výšky 300 – 1000 metrů, tam se ochladí, proudí nad moře, klesá dolů a nad hladinou fouká k pobřeží. Výška této buňky je jedním z faktorů, který sílu brízy ovlivňuje.
Toto je denní bríza, vítr, na který velmi často plujeme.
Noční bríza
Co se děje po západu slunce? V podstatě to samé, ale v opačném gardu. Pevnina rychle chladne, teplota moře zůstává konstantní. Děj se tedy otočí. Teplý vzduch bude stoupat nad mořem a bude nahrazován studeným vzduchem z pevniny. Vše bude stejné, jen noční bríza bude foukat z pevniny nad moře. Tento vítr však bude výrazně slabší.
Jen si ještě povíme několik čísel. Jaké síly denní bríza dosahuje? Standardně je to do 20 uzlů, pokud se nespojí s gradientovým větrem (k tomu později). Jak daleko na moře zasahuje? Je to až do vzdálenosti 25 mil. Samozřejmě čím dále jsme na moři, tím je slabší. Nejsilnější je bríza u pobřeží.
Zajímavé je, že vzhledem k mechanizmu vzniku brízy, budeme očekávat, že čím více se pevnina prohřeje, tím bude vítr silnější. Překvapivě to však není nijak zvlášť důležitý faktor. Jiné faktory mají na sílu brízy mnohem větší vliv, ale o tom si povíme příště. Ke vzniku plnohodnotné brízy stačí, aby teplota pobřeží přesáhla teplotu moře jen o 1 – 2°C.
15945
Související články
Co vám říká barometr?
Co vám říká barometr?
Předpověď počasí při pobřežní plavbě dnes čerpáme obvykle z internetu. Při plavbě mimo signál mobilních operátorů přichází na řadu poslouchání vysílaných předpovědí a starý dobrý barometr. Víme však, co nám říkají změny tlaku?
Bríza a gradientový vítr
Zatím vždy jsme si vysvětlovali brízu vanoucí za podmínek nulového gradientového větru. Tedy jinak, je bezvětří, ohřeje se země a začne bríza. Jak to ale vypadá, pokud fouká vítr? Dojde ke vzniku brízy?
Kde čekat brízu?
Minulé díly jsme věnovali vzniku brízy a jejímu stáčení u pobřeží. Nyní si řekneme, kde ji hledat můžeme a kde je to zbytečné.
Nejprve se podíváme na ostrov. Nefouká gradientový vítr, pevnina se ohřívá a teplý vzduch stoupá vzhůru. Vznikne na ostrově bríza? Pokud ano, kde bude silnější a kde slabší?