Při manévrování v přístavech je často vidět, že přechod na zpětný chod je mnohdy okamžikem, kdy jachta je ovládána živly, silami, které neznáme, nebo snad vlastní škodolibostí, ale určitě ne kormidelníkem. Jak se tomu vyvarovat?

Stoupačka není nejoblíbenější kurz. Často se mu vyhýbáme motorem, protože plout od čerta k ďáblu a přitom se neznatelně posouvat proti větru je únavné. Nemuselo by to být tak hrozné a stačilo by málo.

Připlouváte do přístavu na řeckém ostrově, který se zdá být skvěle krytý před převládajícím větrem. Čtyři metry hloubky, 20 nebo 25 metrů řetězu musí podle všech pouček stačit. Ostatní ale vyhazují kotvu daleko dále. Proč to dělají?

Včera v noci zachraňovala loď Lučke kapetanije Sali polskou jedenáctičlennou posádku 14 metrů dlouhého charterového katamaranu, kterému hrozilo, že skončí na skalách na jihozápadě Dugiho otoku.

Stojím bokem k molu a chystám se odplout přes příďový spring. Bude záležet na délce springu, nebo je to jedno. Mám natáhnout spring dlouhý, nebo stačí krátký?

Poslední ostrov Azor, na který se podíváme, je Flores, který je zároveň biosférickou rezervací UNESCO. Nádherný nedotčený ostrov, který se stále od Evropy vzdaluje. Proto je lepší se na něj vydat co nejdříve, ušetříte si delší cestu.

Meteorologická situace na Jadranu je dnes chaotická. Severně od Zadaru jugo. Od Zadaru po Korčulu severozápad a od Kočuly do Albánie zase jugo, které může sílit až nad 30 uzlů. A do toho, jak už si chaos zasluhuje, místy bouřky.

Počasí v Chorvatsku je nestabilní a během noci se to projeví bouřkami. Mohou přecházet po celém Jadranu, nejprve na severu, později v noci pak nad střední částí chorvatského pobřeží. Na jihu budou slabší.