Search
× Search
Jarní údržba III: Protikorozní ochrana
Jan Koukal
/ Kategorie: Stavba a údržba

Jarní údržba III: Protikorozní ochrana

Údržba lodi na jaře je stejně důležitá jako ta na podzim. Kdo se víc snažil na podzim, má na jaře volněji a naopak. Ve třetím díle seriálu o jarní údržbě se zaměříme na protikorozní ochranu.

Koroze vyvolaná galvanickými články může mít dalekosáhlé následky - prožere kovový trup, ztenčí hřídel propeleru, uvolní čepy. Galvanická reakce nastává vždy, když se do kontaktu s vodivou tekutinou (de facto elektrolytem) dostanou dva různé kovy, které nejsou proti sobě izolovány.

Druhou příčinou může být vodivé spojení. Čím menší bude odpor spojení, tím vydatnější bude následná koroze. Elektrický proud teče od obyčejnějšího kovu (anody) k tomu vzácnějšímu (katodě). Anoda při tom koroduje, jelikož z ní odcházejí kovové ionty do vody.

Na rychlost koroze má vliv několik faktorů - zrychluje se se zkracováním vzdálenosti mezi dvěma různými kovy či s růstem teploty a slanosti vody.

Aby se tedy chránily nezamýšlené anody (hliníkové díly, bronzový propeler atd.), připevňují se na ně reakční anody ze zinku. Vzácněji jsou zhotoveny z hořčíku (magnézia). Čistý zinek však obecně stačí k tomu, aby chránil bronz, ocel nebo různé hliníkové slitiny, které se používají při stavbě jachet.

 

Umístění reakčních anod

V principu se umísťují tam, kde se po sezóně ukazuje koroze. Určitá ohrožená místa v ponořené části lodě lze ale již určit předem: určitě v záďové oblasti, kde kromě faktu, že se zde soustředí různé kovy (například ocelový trup, nerez hřídel, bronzový propeler), ještě korozi podporuje proud kyslíku z rotujícího propeleru.

Proto jsou většinou zinkové anody umístěny už loděnicí pod dnem v oblasti vrtule, v oblasti kolem kormidla a na hřídeli propeleru. Konečně i každé kování, které je z jiného materiálu než trup a nachází se pod vodou, dostane svou reakční anodu. To platí i pro každý větší kovový díl, který je v jeho blízkosti, jako je samotný propeler. Když jsou zinkové anody porušeny, musí se vyměnit.

Reakční anody musejí být s dílem, který mají chránit, vždy přímo propojeny. Jelikož jsou kovové trupy elektricky vodivé, mohou se reakční anody na ně přímo navařit, nebo se posadí na již navařené čepy z  nerezavějící oceli a připevní na ně matkami za použití maziva.

Anody musejí být instalovány tak, aby byly pod hladinou, stojí-li loď na kotvě. A nikdy se nesmí přetřít barvou.

 

Katodické přepólování

Podle jiného principu pracuje aktivní katodická ochrana: měřicí sonda měří dle elektrolytu (mořská voda) rozdílné korozní proudy. Příslušná elektronika je přepočítává na potřebné ochranné proudy, které se pak posílají v protisměru korozních proudů přes tzv. anody bludných proudů, umístěné na ponořené části lodě.

Tato metoda poskytuje podstatně lepší ochranu proti korozi než zinkové anody, vyžaduje ale permanentní proudové napájení, a je proto vhodná jen pro větší lodě s odpovídající zásobou elektrické energie. Při stavbě běžných jachet se téměř nepoužívá.

Přečtěte si první a druhý díl seriálu o jarní údržbě.


 

Příště: Bezpečnost práce a zpátky na vodu

1721
Na horu