Nové zařízení „saje“ cenné rudy z mořského dna
Společnost The Metals Company oznámila, že se jí podařilo úspěšně shromáždit polymetalické konkrece z mořského dna Tichého oceánu. Pro tento účel využívá v pilotním projektu zařízení společnosti Allseas. Z vytěženého materiálu mají největší tržní potenciál rudy používané k výrobě baterií.
Konkrece je minerální agregát vzniklý zahuštěním a spojením minerálů kolem určitého jádra v sedimentárních horninách a půdách včetně mořského dna. Jádrem, kolem něhož se začnou zhutňovat minerály, bývá cizorodý prvek. Konkrece mohou měřit pár milimetrů i několik metrů. Odhaduje se, že ve světových mořích by mohlo být nejméně 300 miliard tun zásob manganové rudy, převážně právě v podobě železito-manganových konkrecí.
Zkouška The Metals Company se uskutečnila v oblasti zvané Clarion Clipperton Zone (CCZ) a šlo o první takový test od 70. let minulého století. CCZ je zóna o rozloze 1,7 milionu kilometrů čtverečních ve východní části Tichého oceánu. Obsahuje biliony polymetalických konkrecí ležících na dně nebo těsně pod ním.
Technologii sběru navrhla společnost Allseas a je umístěna na palubě lodi Hidden Gem. Během 60minutového pilotního sběru bylo na zhruba 150 metrech nasbíráno přibližně 14 tun konkrecí, které byly na palubu Hidden Gem dopraveny pomocí 4,3kilometrové „stoupačky“. Konkrece stoupaly vzhůru s pomocí stlačeného vzduchu asi 12 minut.
Zkouška měla prokázat, že systém sběru konkrecí od Allseas odolá tlakům a teplotám v hloubce, a také posoudit dopady na životní prostředí.
Právě otázka environmentální zátěže je tou největší překážkou pro rozvoj hlubinné mořské těžby. Polymetalické konkrece, které se v oblasti CCZ nacházejí, jsou považovány za kritické pro integritu potravního řetězce. Významné nevládní organizace a zástupci některých vlád na loňském Světovém kongresu o ochraně přírody v Marseille vyzvali k moratoriu na hlubinnou těžbu v mořích, dokud nebude známo více informací o možných dopadech na životní prostředí.
Výsledky aktuální zkoušky budou předloženy Mezinárodnímu úřadu pro mořské dno, mezivládní agentuře odpovědné za regulaci hlubinné těžby. Případnou těžbu bude mít na starosti dceřiná společnost TMC s názvem NORI. Společnost očekává, že v případě souhlasného stanoviska by těžbu zahájila v druhé polovině roku 2023.
„Nacházíme se v historickém okamžiku tohoto odvětví,“ uvedl Gerard Barron, generální ředitel a předseda představenstva společnosti TMC. „Společnost Allseas opět ukázala, proč je považována za nejlepší v oboru,“ pochvaluje si Barron.
Obě firmy letos v květnu oznámily úspěšné zkoušky podmořského vozidla pro sběr konkrecí v hlubokých vodách Atlantiku a v mělkých vodách v Severním moři.
371
Související články
„Ekologické“ Norsko si schválilo drancování mořských hlubin
„Ekologické“ Norsko si schválilo drancování mořských hlubin
V úterý 9. ledna norská vláda jako první na světě schválila zákon, který umožní komerční hlubinnou těžbu. Firmy tak budou moci z mořského dna dobývat různé suroviny, především ale budou cílit na vzácné kovy lithium, kobalt či skandium, které se používají v bateriích a pokročilých technologiích.
Uzavřený kruh - staré ropné plošiny mají ukládat uhlík
Technologie zachytávání a ukládání oxidu uhličitého zvaná CCS je známa delší dobu. Realizace se dočkala jen v jednotlivých projektech, protože náklady jsou vysoké. Způsobem, jak je snížit, je využít stávající infrastrukturu. Vhodnou variantou se mohou jevit vyřazené těžební plošiny.
Změna klimatu posiluje příboj i seismické vlny
Příboj působí na mořské dno a patří tak mezi několik přirozených fenoménů, které vytvářejí seismické vlny. Tyto seismické vlny jsou tak silné a rozsáhlé, že je detekují seismografy jako setrvalé dunění. Vlnový signál je v posledních desetiletích stále intenzivnější.