„Ekologické“ Norsko si schválilo drancování mořských hlubin
V úterý 9. ledna norská vláda jako první na světě schválila zákon, který umožní komerční hlubinnou těžbu. Firmy tak budou moci z mořského dna dobývat různé suroviny, především ale budou cílit na vzácné kovy lithium, kobalt či skandium, které se používají v bateriích a pokročilých technologiích.
Vláda trvá na tom, že hodlá být obezřetná a licence bude vydávat až po provedení environmentálních studií. Vědci zabývající se životním prostředím však varovali, že tato praxe by mohla vážně ovlivnit mořské ekosystémy. Návrh zákona se týká pouze norských vod, ale v příštích měsících by mohlo být dosaženo dohody o hlubinné těžbě i v mezinárodních vodách, protože tlak na prolomení této bariéry je již několik let silný.
V hlubokých mořských vodách se nacházejí takzvané nodule, což jsou hlízovité geologické útvary,které se svým obsahem liší od okolí. Právě ty obsahují cenné lithium, skandium a kobalt. Tyto suroviny se vyskytují samozřejmě i na pevnině, ale v omezené míře a v nestabilních regionech.
Nová legislativa otevírá firmám možnost žádat o povolení těžby v oblasti o rozloze 280 tisíc km². Těžaři budou muset předložit detailní dokumenty, včetně posouzení vlivu na životní prostředí, aby získaly povolení k činnosti. Norská vláda bude každou žádost posuzovat jednotlivě.
Oslo se tak vydalo opačným směrem než EU s Velkou Británií, které kvůli obavám z poškozování životního prostředí vyzvaly k zákazu této praxe. Její zastánci ji však obhajují s podobnými argumenty „potřebného výzkumu“, s nimiž ji její odpůrci odmítají. Společnosti, které by z návrhu mohly mít prospěch, tvrdí, že plán by přilákal další investice soukromého sektoru do výzkumu hlubokomořského prostředí. Spoluzakladatel norské těžební společnosti Loke Minerals Walter Sognnes, který se chystá o licenci požádat, například uvedl, že „rozvoj znalostí o hlubokém oceánu je velmi nákladný. Potřebujete provozovat roboty a ty jsou velmi drahé a bohužel univerzity mají k takovým nástrojům omezený přístup.“ Sognnes odhaduje, že reálně by těžba mohla začít až počátkem roku 2030.
509
Související články
Zkásnout ropáky. Oxfam navrhuje zdanění superjachet a soukromých tryskáčů
Zkásnout ropáky. Oxfam navrhuje zdanění superjachet a soukromých tryskáčů
Britská charitativní organizace Oxfam si v tažení za snižováním emisí skleníkových plynů vyhlédla nový cíl - velmi bohaté lidi, kteří své bohatství rozpouštějí mimo jiné v hektolitrech fosilního paliva. Charitativní organizace tvrdí, že jen za loňský rok by zdanění superjachet a soukromých letadel přineslo britské státní pokladně dvě miliardy liber (60,3 miliardy korun).
Umývání jachet v maríně a metráky saponátu v moři
Kolik hektolitrů saponátu skončí každou sobotu v moři v maríně Sukošan/Biograd/Seget/Split… Dovolená na jachtě je taková čistá dovolená. Neškodná na první pohled. Má ale i své stinné stránky.
Klaus by jen nesouhlasně pozdvihl obočí…
I lodní doprava se snaží snižovat emise. Obviňovaná ze znečišťování ovzduší investuje do ekologických technologií. Utrácí stovky milionů navzdory Václavům Klausům, kteří nikdy neviděli výrazné tání ledu (samozřejmě kromě filmů Ala Gora).