„Ekologické“ Norsko si schválilo drancování mořských hlubin
V úterý 9. ledna norská vláda jako první na světě schválila zákon, který umožní komerční hlubinnou těžbu. Firmy tak budou moci z mořského dna dobývat různé suroviny, především ale budou cílit na vzácné kovy lithium, kobalt či skandium, které se používají v bateriích a pokročilých technologiích.
Vláda trvá na tom, že hodlá být obezřetná a licence bude vydávat až po provedení environmentálních studií. Vědci zabývající se životním prostředím však varovali, že tato praxe by mohla vážně ovlivnit mořské ekosystémy. Návrh zákona se týká pouze norských vod, ale v příštích měsících by mohlo být dosaženo dohody o hlubinné těžbě i v mezinárodních vodách, protože tlak na prolomení této bariéry je již několik let silný.
V hlubokých mořských vodách se nacházejí takzvané nodule, což jsou hlízovité geologické útvary,které se svým obsahem liší od okolí. Právě ty obsahují cenné lithium, skandium a kobalt. Tyto suroviny se vyskytují samozřejmě i na pevnině, ale v omezené míře a v nestabilních regionech.
Nová legislativa otevírá firmám možnost žádat o povolení těžby v oblasti o rozloze 280 tisíc km². Těžaři budou muset předložit detailní dokumenty, včetně posouzení vlivu na životní prostředí, aby získaly povolení k činnosti. Norská vláda bude každou žádost posuzovat jednotlivě.
Oslo se tak vydalo opačným směrem než EU s Velkou Británií, které kvůli obavám z poškozování životního prostředí vyzvaly k zákazu této praxe. Její zastánci ji však obhajují s podobnými argumenty „potřebného výzkumu“, s nimiž ji její odpůrci odmítají. Společnosti, které by z návrhu mohly mít prospěch, tvrdí, že plán by přilákal další investice soukromého sektoru do výzkumu hlubokomořského prostředí. Spoluzakladatel norské těžební společnosti Loke Minerals Walter Sognnes, který se chystá o licenci požádat, například uvedl, že „rozvoj znalostí o hlubokém oceánu je velmi nákladný. Potřebujete provozovat roboty a ty jsou velmi drahé a bohužel univerzity mají k takovým nástrojům omezený přístup.“ Sognnes odhaduje, že reálně by těžba mohla začít až počátkem roku 2030.
416
Související články
Plavby v polárních krajích a vhodná jachta do extrému
Plavby v polárních krajích a vhodná jachta do extrému
Arktida, Norsko – země úžasné přírody, dobrých námořníků, rovných klidných lidí ochotných v nouzi pomáhat do roztrhání, ale také země, kde se dbá na dodržování pravidel psaných i nepsaných, kde se neodpouští vypočítavost, pro kterou vás okamžitě „zasklí“ a kde symbolem hrdosti je soběstačnost a nepotřeba hledat vytáčky a zkratky. Nechci ale popisovat norské reálie, o tom je napsáno dost jinde. Pro lodní obec bych rád krátce sdílel něco málo o tom, co potřebuje loď, aby umožňovala celoročně příjemnou a bezpečnou plavbu za polárním kruhem.
Jak změní ochrana Posidonie kotvení v Chorvatsku
Splitsko-dalmatinska županija se jako první v Chorvatsku rozhodla pro ochranu porostů mořské trávy Posidonie, která je nejvíce ničena kotvícími jachtami. Pro jachtaře to může znamenat nepříjemné omezení kotvení v místě výskytu Posidonie.
Superjachty superškodí
Kdo více škodí na naší planetě. Indický šofér 50 let starého kouřícího kamionu, nebo majitel supermoderní megajachty, která je svými technologiemi označována za ekologickou?