Změna klimatu posiluje příboj i seismické vlny
Příboj působí na mořské dno a patří tak mezi několik přirozených fenoménů, které vytvářejí seismické vlny. Tyto seismické vlny jsou tak silné a rozsáhlé, že je detekují seismografy jako setrvalé dunění. Vlnový signál je v posledních desetiletích stále intenzivnější.
Vědci se monitoringu tohoto typu vlnění věnují poslední čtyři desetiletí. Výsledky prezentovali v nové studii v časopise Nature Communications. Tato data spolu s dalšími výsledky oceánských, satelitních a regionálních seismických měření ukazují na desetiletí trvající nárůst energie vln, což je v souladu s častějším výskytem bouří připisovaným zvyšující se globální teplotě.
Seismografické přístroje zaznamenávají spoustu jevů přírodních i lidmi způsobených, jako jsou sopečné erupce, jaderné a jiné výbuchy, dopady meteoritů, sesuvy půdy či pukání ledovců. Zachycují také signály způsobené větrem, vodou a lidskou činností. Právě posledně uvedený zdroj seismografického hluku nápadně utichl během lockdownů nařízených v důsledku koronavirové pandemie.
Nejčastějším ze seismických signálů na pozadí je neustálé dunění vytvářené oceánskými vlnami, jemuž seismologové říkají globální mikroseismus. Oceánské vlny generují mikroseismické signály dvěma různými způsoby - primárním a sekundárním procesem. Signály primárního procesu způsobuje pohyb příboje, kdy vlny přímo tlačí na mořské dno. Sekundární proces je intenzivnější, pulzuje s periodou 8-14 sekund a vzniká vzájemnou interakcí souborů oceánských vln putujících v různých směrech. Primární proces ztrácí intenzitu s hloubkou, proto je lépe detekovatelný v oblastech s hloubkou vody do 300 metrů.
Zmíněná studie analyzovala historickou intenzitu primárních mikroseismů, přičemž nejstarší data pocházela z druhé poloviny 80. let minulého století. Údaje poskytlo 52 seismografických stanic a u 80 procent z nich byl patrný výrazní nárůst energie vln. Celosvětově zprůměrovaná energie oceánských vln v závěru 20. století rostla průměrným tempem 0,27 procenta ročně, ale od roku 2000 to už bylo o 0,35 procenta ročně.
Největší celkovou energii mikroseismů vědci naměřili v bouřlivých oblastech Jižního oceánu. Nejrychlejší změnu však prodělává příboj v severním Atlantiku. Tomu odpovídají zjištění, že intenzita bouří v severním Atlantiku se zvyšuje. Jedním z čerstvých dokladů tohoto faktu byla nedávná bouře Ciarán, která vykazovala znaky hurikánu.
Výše uvedené jevy dávají vědci do souvislosti s faktem, že oceány v posledních desetiletích absorbovaly přibližně 90 procent přebytečného tepla spojeného s rostoucími emisemi skleníkových plynů z lidské činnosti. Tento přebytek energie se promítá právě do ničivějších vln a silnějších bouří.
502
Související články
Jak velká vlna může překlopit jachtu?
Jak velká vlna může překlopit jachtu?
Laici často přicházejí s nejistou otázkou: „Opravdu se jachta nemůže překlopit?“ Odpověď zní: „Může, ale stěžněm dolů ji nepřeklopí vítr, ale vlna.“ Jak velká musí být vlna, aby to dokázala?
Když v přístavu nemusí být bezpečno
Přístav znamená bezpečí. Nebo se to může zdát. Jsou ale situace, kdy má stání v přístavu k bezpečí daleko. Trhají se lana, jachty poletují jak korkové zátky. Stačí se podívat na video.
Proč jsou vlny velké?
Před vyplutím sledujeme jak bude foukat. Silný vítr však nemusí být největším nebezpečím. horší jsou vlny. Pro naši plavbu jsou velmi důležité a my bychom měli být schopni odhadnout, co nás na moři čeká.