Největší vlny
Často se zabýváme meteorologií, ale málo mluvíme o vlnách. Ty jsou přitom pro malé lodě mnohem nebezpečnější, než silný vítr. Víte, jak mohou být vysoké? Deset metrů? Dvanáct? Patnáct? Nebo ještě více?
Jak můžou být vlny vysoké? Dlouhá léta se myslelo, že maximální výška vln nepřesahuje 15 metrů. Pověsti starých námořníků o stěnách mořské vody, které se valily na jejich lodě, se zdály být pohádkou. Pak se však zjistilo, že nejsou daleko od pravdy. Dnes už se ví, že mořské vlny mohou dosáhnout i výšky přes 25 metrů. Nemají ale dlouhého trvání. Vznikají součtem vln různých vlnových délek. Stejně jako se vytvoří, tak i zmizí.
Pokud například bude výška třetiny nejvyšších vln 10 metrů, jedna z deseti bude větší než 10,7 metru, jedna ze sta přesáhne 15,1 metrů a jedna z tisíce dokonce 18,6 metru. To už jsou velká čísla.
Největší změřená vlna má výšku 29,1 metru a nejvyšší signifikantní změřená výška vln (střední výška třetiny nejvyšších vln) dosahovala 18,5 metru. Předpokládá se však, že výška nejvyšších vln může dosáhnout až 35 metrů.
Obzvláště nebezpečné jsou takzvané rogue wave. Jde o mimořádně strmé vlny, které opravdu připomínají to, co bylo považováno za pověsti starých námořníků. Jde v podstatě o stěny vody, které dokážou ohrozit nejen malé, ale i velké lodě nákladní. Nejčastěji vznikají v místech, kde silný proud teče proti směru větru. Takovým obávaným místem je například proud Agulhas na jihovýchodním pobřeží Afriky. Tam také relativně často dochází k vážným poškozením, nebo dokonce zmizením velkých nákladních lodí.
20974
Související články
Co vám říká barometr?
Co vám říká barometr?
Předpověď počasí při pobřežní plavbě dnes čerpáme obvykle z internetu. Při plavbě mimo signál mobilních operátorů přichází na řadu poslouchání vysílaných předpovědí a starý dobrý barometr. Víme však, co nám říkají změny tlaku?
Bríza a gradientový vítr
Bríza a gradientový vítr
Zatím vždy jsme si vysvětlovali brízu vanoucí za podmínek nulového gradientového větru. Tedy jinak, je bezvětří, ohřeje se země a začne bríza. Jak to ale vypadá, pokud fouká vítr? Dojde ke vzniku brízy?
Kde čekat brízu?
Kde čekat brízu?
Minulé díly jsme věnovali vzniku brízy a jejímu stáčení u pobřeží. Nyní si řekneme, kde ji hledat můžeme a kde je to zbytečné.
Nejprve se podíváme na ostrov. Nefouká gradientový vítr, pevnina se ohřívá a teplý vzduch stoupá vzhůru. Vznikne na ostrově bríza? Pokud ano, kde bude silnější a kde slabší?