Největší příliv na světě
Na Jadranu dosahuje výška přílivu kolem 1 metru na severu u Istrie a Benátek. V Bretani nedaleko St.Malo je extrémné rozdíl hladin 13,5 metru. Kde je největší příliv na světě a kolik to dělá?
Největší rozdíl mezi vysokou a nízkou vodou je 16,3 metru. Je to v Kanadě v Bay of Fundy. To už je hezkých 5 pater. Hladina moře se o tuto výšku změní za pouhých 6 hodin. Třetí a čtvrtou hodinu této změny nastoupá moře (nebo klesne) o celé 4 metry za hodinu. Docela šrumec.
Na výšku hladiny mohou mít vliv i meteorologické podmínky. Proto vůbec největší rozdíl mezi vysokou a nízkou vodou byl 21,6 metru v roce 1869 při bouři Saxby Gale. Třetí a čtvrtou hodinu mezi odlivem a přílivem se musela výška hladiny změnit o 5,5 m za hodinu.
8415
Související články
Příliv a odliv během dne
Příliv a odliv během dne
V minulém článku jsme si vysvětlili základní princip fungování přílivů a proudů během měsíčního cyklu. Tedy doby, kdy Měsíc zvládne oběhnout Zemi a během své cesty nějak interaguje se Sluncem. Dnes si vysvětlíme, s čím se můžeme setkat během denní plavby. Posuneme se tak do kratších časových intervalů, které jsou více ovlivněny vzájemnou gravitační silou Země a Měsíce a vysvětlíme si princip denního přílivu a odlivu.
Co je skočný a hluchý příliv?
Pokud jste se někdy alespoň trochu zajímali o přílivy a proudy, určitě přišla řeč na typy přílivů. Pro zájemce o získání licence B jak pak nutností porozumět těmto principům, aby zkoušku úspěšně absolvovali. My si dnes vysvětlíme, co znamenají pojmy skočný a hluchý příliv (nadále budeme používat anglické termíny spring a neap, které jsou univerzálnější), a jak nás můžou během našich plaveb v přílivových vodách ovlivňovat.
Jak silný může být proud?
Jak rychle může téct mořský proud? Kolik uzlů? Kolik, 2, 3, 4 uzle? 6, nebo 7 uzlů? Nebo dokonce přes 10? Podíváme se na jedno z míst v Evropě, kde proud kvapí skoro nepředstavitelně rychle.