Nejjedovatější evropská ryba
Nejjedovatější evropská ryba se jmenuje ostnatec menší (Echiichthis vipera). Nebezpečný může být především v červnu a červenci, kdy se stahuje na mělčiny kvůli rozmnožování. Bodnutí je mimořádně bolestivé a ve výjimečných případech i smrtelné.
Bývá zahrabán v písku a čeká trpělivě na svoji kořist. Ostnatec se v případě ohrožení nesnaží uniknout, ale zvedne své jedovaté hřbetní a žaberní ploutve. To se může stát osudné koupajícím, kteří na rybu šlápnou.
Je ale znám i případ, kdy se šnorchlující plavec pokoušel k rybě přiblížit, ale byl napaden a pobodán na obličeji a na hrudi.
Jed této ryby, které se vyskytuje ve Středomoří, Severním moři, v Atlantiku, Černém moři i na Jadranu (Chorvaté ji nazývají pauk), zasahuje nervový a oběhový systém člověka. (následující část mohou lidé bez biologického vzdělání vynechat Jed je nedïalyzovatelný termolabilní vysokomolekulární protein, který obsahuje nízkomolekulární sloučeniny, obsahující serotonin a další látky, které způsobují vyplavování histaminu z tkání a tím násobí bolest.)
Foto By © Hans Hillewaert, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1798318
Celkový vzhled nezamaskované ryby.
Po bodnutí se nejprve dostaví silná bolest, která může trvat i dvanáct hodin. Místo bodnutí zbledne, poté zčervená a nakonec zmodrá. Často je poseté malými puchýřky a obvykle oteklé. Pokud dojde k píchnutí do prstu, otok se obvykle šíří pouze po zápěstí, zřídka do lokte nebo ramene. Bolest zasahuje celou paži a vrcholí asi po třiceti minutách. Poté mohou následovat mdloby, zvracení, svalové křeče, bušení srdce a horečka. Bolest obvykle začíná ustupovat po dvou, nejpozději do 24 hodin. Otok může přetrvávat až deset dní. Sekundární infekce a rozpad tkáně kolem místa vpichu jsou také běžné. Příznaky jako malátnost, studený pot a kolaps jsou relativně vzácné. Úplné zotavení může trvat několik dní až několik měsíců.
Intenzita potíží bude záviset na organismu zasaženého a samozřejmě i velikosti ryby. Po bodnutí ostnatcem je nejlepší rychle vyhledat lékařskou pomoc. Je-li tato daleko, je dobré zasažené místo ponořit do tekutiny o teplotě vyšší než 40°C, protože jed je termolabilní. Některé zdroje uvádějí, že zasažené místo je třeba ohřát až na 50 – 60°C. to už se zdá být možné jen u osob se zvýšeným prahem bolesti.
Další možností je ponoření nebo omývání místa bodnutí 10% roztokem čpavku, který lze zakoupit ve vhodném balení v lékárně. Po neutralizaci čpavkem bolest a všechny ostatní následky bodnutí zmizí. Tento postup je mezi rybáři běžný. S rybou se mohou setkat při vytahování sítí.
Tře se v červnu a červenci, kdy se objevuje v malých skupinách v mělčích vodách. Žije na písčitém a bahnitém dně. Lze jej nalézt také podél porostů mořské trávy.
12526
Související články
Jedovatí čtverzubci se šíří v Řecku i na Jadran
Jedovatí čtverzubci se šíří v Řecku i na Jadran
Jedovaté ryby z čeledi čtverzubcovitých byly po Turecku a Řecku zaznamenány už také v Chorvatsku. I když panovalo přesvědčení, že zimní teplota vody je na ně příliš nízká. Šíří se přes Rudé moře.
Smrtelně jedovatá ryba chycena u Pašmanu
U ostrůvku Košara u Pašmanu před několik dny rybář vytáhl z moře extrémně jedovatého čtverzubce stříbropásého. Jedná se o příbuzný druh japonské ryby fugu, po jejíž konzumaci každoročně pár labužníků zemře.
Palivo budoucnosti pro nákladní lodě
Hledá se palivo, při jehož využití nejsou do ovzduší vypouštěny emise oxidů uhlíku. Tato snaha probíhá i ve světě lodní dopravy, která je často obviňována z ještě větších ekologických škod, než je reálné.