Místo úspěchu blamáž: Čína prodala Thajcům ponorku – bez motorů
Měla to být první vlaštovka, vzorový obchod, průlom. Jednak se čínští soudruzi těšili, že se konečně zařadí mezi zbrojní velmoci, schopné vyvážet tak sofistikované technologie, jako jsou ponorky. Jednak mělo jít o začátek nové etapy ve vztahu k Thajsku, tradičnímu spojenci Washingtonu. Jenže zatím to vypadá spíše na pořádné fiasko. Německá vláda neschválila vývoz dieselových agregátů MTU, které měly čínskou ponorku pro Thajce pohánět.
Německo uplatňuje zákaz vývozu ponorkových motorů do Číny, což je v souladu se zbrojním embargem, které Evropská unie (a její předchůdci) uplatňuje od potlačení protestů na Náměstí Nebeského klidu v roce 1989.
Obchod v hodnotě 410 milionů dolarů měl být jedním z milníků čínského zbrojního průmyslu. Tím druhým je dodávka osmi ponorek Pákistánu. Zda i ty mají být osazeny německými motory, článek The Wall Street Journal, který na případ upozornil, nezmiňuje.
V případě thajské transakce byl problém v nedostatečné komunikaci, jak uvedl německý atašé v Thajsku Philipp Doert. Vývoz motorů podle něj nemohl být povolen, protože objednavatelem byl čínský obranný průmysl. Před uzavřením kontraktu s Thajskem Číňané věc s Němci nijak nekonzultovali.
Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že uplatňování embarga není v souladu s rozvíjejícími se vztahy mezi Čínou a EU a vyjádřil naději, že EU „učiní co nejdříve správné rozhodnutí“.
WSJ uvádí, že některé země EU ustoupily od zbrojního embarga v roce 2005 a také, že zákaz vývozu byl uplatňován relativně mírně a některé obchody se uskutečnily – například takové, kdy zboží bylo určeno i pro civilní účely.
Do této kategorie svého času spadaly i německé dieselové motory. Podle statistik stockholmského institutu International Peace Research poslali Němci od roku 1989 do Číny 56 motorů MTU pro použití v ponorkách třídy Song, dalších 26 bylo použito v čínských torpédoborcích.
Výrobce motorů se hájí tím, že zmíněné obchody byly schváleny německými úřady. Od té doby se ale údajně změnily regulace a dodávky byly ukončeny.
Číňané se teď snaží Thajcům nabídnout jiné motory, ale zatím nedošlo ke shodě, což může vést ke zpoždění dodávky.
Kontrakt vzbudil v Thajsku pozdvižení už dříve. Armáda si původně chtěla od Číňanů koupit tři ponorky za 1,1 miliardy dolarů, ale po protestech veřejnosti popuzené výší výdaje v době covidových restrikcí thajská vláda od původního plánu ustoupila a objednala pouze jedno plavidlo.
1693
Související články
Ztroskotání na Sachalinu, hrozí ekologická katastrofa
Ztroskotání na Sachalinu, hrozí ekologická katastrofa
Čínská nákladní loď ztroskotala na ruském ostrově Sachalin. Zatím nedošlo k úniku paliva, ale vlny se snaží, co mohou, aby narušily integritu trupu. 190 metrů dlouhá loď představuje velké nebezpečí pro životní prostředí.
Čínské plány na nepřátelskou podvodní kabeláž
Vypadá to, že hra na ničení nepřátelských podmořských kabelů má více hráčů než jen Rusko. Čína již delší dobu pracuje na speciálním zařízení k této hře určenému.
Dánové, Němci a Švédové hlídají podezřelou loď
Čínská nákladní loď Yi Peng 3 je podezřelá. Je zakotvená v Kattegatu a hlídá ji ne jedna, ne dvě, ale rovnou tři lodě pobřežní stráže. Dánská, byla na místě první, k ní se přidali Švédové a Němci.