Místo úspěchu blamáž: Čína prodala Thajcům ponorku – bez motorů
Měla to být první vlaštovka, vzorový obchod, průlom. Jednak se čínští soudruzi těšili, že se konečně zařadí mezi zbrojní velmoci, schopné vyvážet tak sofistikované technologie, jako jsou ponorky. Jednak mělo jít o začátek nové etapy ve vztahu k Thajsku, tradičnímu spojenci Washingtonu. Jenže zatím to vypadá spíše na pořádné fiasko. Německá vláda neschválila vývoz dieselových agregátů MTU, které měly čínskou ponorku pro Thajce pohánět.
Německo uplatňuje zákaz vývozu ponorkových motorů do Číny, což je v souladu se zbrojním embargem, které Evropská unie (a její předchůdci) uplatňuje od potlačení protestů na Náměstí Nebeského klidu v roce 1989.
Obchod v hodnotě 410 milionů dolarů měl být jedním z milníků čínského zbrojního průmyslu. Tím druhým je dodávka osmi ponorek Pákistánu. Zda i ty mají být osazeny německými motory, článek The Wall Street Journal, který na případ upozornil, nezmiňuje.
V případě thajské transakce byl problém v nedostatečné komunikaci, jak uvedl německý atašé v Thajsku Philipp Doert. Vývoz motorů podle něj nemohl být povolen, protože objednavatelem byl čínský obranný průmysl. Před uzavřením kontraktu s Thajskem Číňané věc s Němci nijak nekonzultovali.
Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že uplatňování embarga není v souladu s rozvíjejícími se vztahy mezi Čínou a EU a vyjádřil naději, že EU „učiní co nejdříve správné rozhodnutí“.
WSJ uvádí, že některé země EU ustoupily od zbrojního embarga v roce 2005 a také, že zákaz vývozu byl uplatňován relativně mírně a některé obchody se uskutečnily – například takové, kdy zboží bylo určeno i pro civilní účely.
Do této kategorie svého času spadaly i německé dieselové motory. Podle statistik stockholmského institutu International Peace Research poslali Němci od roku 1989 do Číny 56 motorů MTU pro použití v ponorkách třídy Song, dalších 26 bylo použito v čínských torpédoborcích.
Výrobce motorů se hájí tím, že zmíněné obchody byly schváleny německými úřady. Od té doby se ale údajně změnily regulace a dodávky byly ukončeny.
Číňané se teď snaží Thajcům nabídnout jiné motory, ale zatím nedošlo ke shodě, což může vést ke zpoždění dodávky.
Kontrakt vzbudil v Thajsku pozdvižení už dříve. Armáda si původně chtěla od Číňanů koupit tři ponorky za 1,1 miliardy dolarů, ale po protestech veřejnosti popuzené výší výdaje v době covidových restrikcí thajská vláda od původního plánu ustoupila a objednala pouze jedno plavidlo.
1556
Související články
Potopená jaderná ponorka
Potopená jaderná ponorka
Čína se snaží dohnat americkou přesilu ve vojenském námořnictvu. Na cestě k převaze hrají důležitou roli jaderné ponorky. Jedna rozpracovaná se žluté armádě potopila přímo v loděnici Wuchang. Nepříjemná komplikace. Asi jako vyloučení na 5 minut. Konec zápasu to není, nevýhoda ve hře však ano.
Rusák útočí na Ukrajině, Číňan v Jihočínském moři
Zatímco Putin hrdinně obětuje životy svého lidu za svoji touhu po moci na Ukrajině, rudý Číňan vystrkuje drápy na východě. Chce schramstnout celé Jihočínské moře geografické logice navzdory. A zasahuje už i do japonských vod.
Sovětské letadlové lodě jsou velmi hořlavé
Sovětský svaz nebyl na letadlové lodě příliš dobrý. Pomineme-li vrtulníkové lodě (což je dnes každá trochu větší jachta), bylo v loděnicích se srpem a kladivem ve znaku dokončeno jen pět kousků něčeho, co bylo nazýváno letadlovými křižníky. Jejich vlastnosti jsou různě špatné. Ale dobře hoří…