Jak si bezpečně zaplavat
Každý rok je jen v Chorvatsku několik mrtvých plavců, kteří nepřežijí střet s motorovým člunem či vodním skútrem. Jak plavat, abychom se tomuto a dalším rizikům vyhnuli?
K jachtingu patří plavání. Alespoň v teplých mořích. Už nežijeme na konci 19. století, kdy Joshua Slocum (první muž, který obeplul sólo svět) byl neplavec. Dnes se koupeme, plaveme, potápíme, šnorchlujeme… A tím se také vystavujeme nebezpečí.
Co udělat proto, abychom se vyhnuli riskantnímu chování?
Hned v úvodu článku jsme mluvili o hlavním nebezpečí, kterému jsme v moři vystaveni. Jsou to plující plavidla, většinou rychle plující motorové čluny a vodní skútry. Tato plavidla sice mají například v Chorvatsku přísný zákaz plout ve skluzu blíže než 300 m od pobřeží, ale tisíce pokut ročně dokazují, že pravidlo nedodržují.
Chceme-li se vyhnout riziku střetu s frajerem opojeným rychlostí, máme jedinou jistotu. Plavat tam, kde ho nepotkáme. To znamená co nejblíže ke břehu. U strmého pobřeží, kde je dostatečná hloubka, jsou to například 3 – 4 metry od břehu. Ta tři tempa, která potřebujete k pevnině, byste měli být schopni vždy stihnout. Pozvolné pobřeží vám takovou ochranu neposkytuje, ale stále bych vycházel z předpokladu, že nikdo soudný se na menší hloubku než 2 metry nevydá.
Velmi bych zvažoval plavání přes zátoky. Velmi zvažovat znamená monitorovat důkladně situaci a při plavání si uvědomovat riziko. Blíží-li se loď, nespoléhat se na to, že mě vidí. Aktivně se ukazovat a monitorovat chování lodě a skippera.
Plavecká bójka
Foto archiv
Plavecká bójka
Bezpečnost plavců zvyšuje plavecká bójka. Jde o svítivě oranžovou (žlutou) nafukovací bóji, kterou si plavec připne k pasu a táhne za sebou. Bójka je zároveň i vodotěsným pytlem, do kterého si můžete dát žabky, telefon, peněženku, mobil. Cena bójky se pohybuje kolem 1000 Kč.
Mořské proudy
Nejsou to ale jen neukáznění skippeři motorových člunů, kdo představuje nebezpečí pro plavce. Velkým překvapením může být přítomnost mořských proudů. Pro většinu běžných plavců (myslím koupající se osoby umějící styl prsa, s hlavou nahoře) je půluzlový proud velkým nebezpečím a uzlový proud už cestou na pravdu bóží. Zkuste si plavat za lodí, která pluje rychlostí 1 uzel. Stačíte jí? Jak dlouho? Odhaduji, že většina populace nezvládne plavat rychlostí větší než 2 km/h. Popluje-li loď touto rychlostí, máme pocit, že stojí.
Stačí tedy zanedbatelný proud, aby se z koupání stal boj o život. Opět zde pomůže stejná obrana, jako před nautickými motoristy. Tedy držet se u pobřeží.
Pokud už se do proudu dostanete a situaci přestanete zvládat, zamiřte k nejbližší pevnině. Už není důležité, kam chcete plavat, ale abyste se dostali ve zdraví na břeh. Už je jedno, kde máte boty a auto, důležité je jen, abyste měli pevnou půdu pod nohama. I když vás unáší proud, uklidněte se na chvíli, zamyslete se a zvolte cíl, který bude nejlépe dostupný.
Silný vítr
Nepříjemným soupeřem je i silný vítr. Zvláště, vane-li proti proudu. V té chvíli zvedá krátké a strmé vlny, které dokážou znepříjemnit plavání. Především prsa proti vlnám, kdy při nádechu vlnu snadno vdechneme.
1764
Související články
Opuštěný katamaran na Atlantiku
Opuštěný katamaran na Atlantiku
Švédský katamaran Leopard 45 Karolina Viking byl opuštěn posádkou na Atlantiku západně od Kapverd. A vině bylo zatékání vody k motoru na pravoboku.
Čtyři měsíce a stále pluje
Čtyři měsíce a stále pluje
9. července se nejrychlejší Class 40 Acrobatica srazila na severním Atlantiku s liberijským tankerem Silver Ray. Vrak závodní lodě stále pluje.
Doplavete ujíždějící jachtu?
Doplavete ujíždějící jachtu?
Plavete v moři daleko od lodě? Nebo daleko od břehu? Je to bezpečné? Jak rychle jste schopni doplavat ujíždějící jachtu?