Jak si bezpečně zaplavat

Každý rok je jen v Chorvatsku několik mrtvých plavců, kteří nepřežijí střet s motorovým člunem či vodním skútrem. Jak plavat, abychom se tomuto a dalším rizikům vyhnuli?

K jachtingu patří plavání. Alespoň v teplých mořích. Už nežijeme na konci 19. století, kdy Joshua Slocum (první muž, který obeplul sólo svět) byl neplavec. Dnes se koupeme, plaveme, potápíme, šnorchlujeme… A tím se také vystavujeme nebezpečí.

Co udělat proto, abychom se vyhnuli riskantnímu chování?

Hned v úvodu článku jsme mluvili o hlavním nebezpečí, kterému jsme v moři vystaveni. Jsou to plující plavidla, většinou rychle plující motorové čluny a vodní skútry. Tato plavidla sice mají například v Chorvatsku přísný zákaz plout ve skluzu blíže než 300 m od pobřeží, ale tisíce pokut ročně dokazují, že pravidlo nedodržují.

Chceme-li se vyhnout riziku střetu s frajerem opojeným rychlostí, máme jedinou jistotu. Plavat tam, kde ho nepotkáme. To znamená co nejblíže ke břehu. U strmého pobřeží, kde je dostatečná hloubka, jsou to například 3 – 4 metry od břehu. Ta tři tempa, která potřebujete k pevnině, byste měli být schopni vždy stihnout. Pozvolné pobřeží vám takovou ochranu neposkytuje, ale stále bych vycházel z předpokladu, že nikdo soudný se na menší hloubku než 2 metry nevydá.

Velmi bych zvažoval plavání přes zátoky. Velmi zvažovat znamená monitorovat důkladně situaci a při plavání si uvědomovat riziko. Blíží-li se loď, nespoléhat se na to, že mě vidí. Aktivně se ukazovat a monitorovat chování lodě a skippera.

Plavecká bójka

Foto archiv

Plavecká bójka

Mořské proudy

Nejsou to ale jen neukáznění skippeři motorových člunů, kdo představuje nebezpečí pro plavce. Velkým překvapením může být přítomnost mořských proudů. Pro většinu běžných plavců (myslím koupající se osoby umějící styl prsa, s hlavou nahoře) je půluzlový proud velkým nebezpečím a uzlový proud už cestou na pravdu bóží. Zkuste si plavat za lodí, která pluje rychlostí 1 uzel. Stačíte jí? Jak dlouho? Odhaduji, že většina populace nezvládne plavat rychlostí větší než 2 km/h. Popluje-li loď touto rychlostí, máme pocit, že stojí.

Stačí tedy zanedbatelný proud, aby se z koupání stal boj o život. Opět zde pomůže stejná obrana, jako před nautickými motoristy. Tedy držet se u pobřeží.

Pokud už se do proudu dostanete a situaci přestanete zvládat, zamiřte k nejbližší pevnině. Už není důležité, kam chcete plavat, ale abyste se dostali ve zdraví na břeh. Už je jedno, kde máte boty a auto, důležité je jen, abyste měli pevnou půdu pod nohama. I když vás unáší proud, uklidněte se na chvíli, zamyslete se a zvolte cíl, který bude nejlépe dostupný.  

Silný vítr

Nepříjemným soupeřem je i silný vítr. Zvláště, vane-li proti proudu. V té chvíli zvedá krátké a strmé vlny, které dokážou znepříjemnit plavání. Především prsa proti vlnám, kdy při nádechu vlnu snadno vdechneme.

Související články

Ztroskotání trajektu na Premudě

Ztroskotání trajektu na Premudě

V pátek v 1820 ztroskotal trajekt Princ Zadra u ostrova Premuda. Podle svědků najel plnou rychlostí na útes Bračići na dohled od přístavu Krijal. Na palubě bylo 72 pasažérů. Druhý den šel ke dnu. Na potápěčské mapě Jadranu přibyl nový vrak.

Potopení Bayesian. Chyba posádky, nebo loděnice?

Potopení Bayesian. Chyba posádky, nebo loděnice?

Superjachta Bayesian dlouhá 56 metrů se potopila během pár minut 19. srpna u pobřeží Sicílie. Sedm osob při nehodě zemřelo. Výrobce lodi Perini Navi od počátku hlučně svaloval vinu na profesionální posádku. Objevují se ale podezření, že by italská loděnice mohla být potrefenou husou.

Kritická situace v přístavu

Kritická situace v přístavu

Odpoledne jste dorazili do přístavu, vyvázali jste se zádí a nebyli jste dost důkladní. V noci přišla bouřka a vaše jachta začala rohem zádi brousit molo. Co s tím?