Zajíždíte do přístavu. Vítr fouká od zádě, vše je naprosto pod kontrolou. Stačí jediná chyba a najednou je tu krizová situace. Velké poučení o tom, jak málo stačí ke vzniku krizovky.

To můžeme říkat pořád: „Nekotvi na řasách, nekotvi na řasách, nekotvi na řasách!“ No a co se děje? Stále kotví na řasách. A to je důvod ztroskotání katamaranu před Maslinicí.

Na ministerstvu války na Novém Zélandu mají hlavy v dlaních. Jedinou nehodou přišel ostrovní stát o 11 % svého vojenského námořnictva. To má přitom na starosti ochranu 4 300 000 km2 exkluzivní ekonomické zóny. Celá Evropa je přitom jen cca dvakrát větší.

Na Šoltě v přístavu Maslinica se potopil katamaran. Došlo k tomu v pátek. Vyvázán byl u mola proti maríně, na severní straně zátoky. Zajímavý je příběh, který za potopením je.

Pláž Zlatni rat je pro Chorvaty totéž, co pro nás Karlštejn, orloj, nebo Hradčana. Jakákoli škoda vzniklá na Zlatnom ratu se na HDP země projevuje ztrátou v jednotlivých procentech. A nyní je pryč. Zmizela.

Bylo to na jaře v 98. roce. Vraceli jsme se přes Atlantik ze St.Martinu přes Bermudy a Azory do Gibraltaru. Z Gibu do Itálie jsme pokračovali jen dva a měla dorazit nová posádka. Plavba z Azor do Gibu byla výživná a plavba do Itálie… No, řekněme zajímavá.

Včera bouřlivé jugo a na severu Jadranu úctyhodná bóra. Před půlnocí přecházela fronta nad středním Jadranem a doprovázely ji bouřky a mimořádné srážky. Náš čtenář strávil noc v zátoce Pokrivenik na severu Hvaru. Byla to bouřlivá noc.

Nad ránem se mi zdálo, že objednávám novou jachtu. Byl to sen, cena nebyla příliš důležitá. Jen jsem musel specifikovat výbavu. Tak jsem přemýšlel, co by musela mít ve výbavě na 100 %.