Antifouling jed, nebo spása? Část 1.
Kdo se kdy zamyslel nad tím, co je to vlastně antifouling, jak funguje, co obsahuje, jestli škodí nebo neškodí přírodě, jaký typ je specificky vhodný pro koho, nebo třeba jak často je třeba ho obnovovat?
Zřejmou odpovědí je, že valnou většinu jachtařů tyto otázky nijak netrápí. Použijeme prostě to, co nám někdo poradil, nebo co je zrovna po ruce. Je to škoda, protože antifoulingy si pozornost zaslouží. Třeba už jenom proto, že pro každý způsob použití plavidla je vhodný jiný druh.
Chemie, fyzika, ekonomie, ekologie…
Složení a způsob aplikace odráží znalosti na pomezí chemie, fyziky, biologie a zoologie. Jejich používání vyvolává kontroverze, ale ani tak radikální skupiny jako ochránci přírody k nim nejsou schopni zaujmout jednoznačný postoj. Byť se jedná fakticky o jedy, jsou schopni je brát na milost. V sérii následujících článků se na ně podíváme převážně z hlediska vhodnosti pro různé účely, způsobu působení, doby účinnosti a také se dotkneme třeba chemického složení. Nejdříve ale zabrousíme krátce do historie jejich použití. Možná získáte pocit, že skáču z tématu na téma a poté se zase k nějakému dřívějšímu vracím, ale protože jsou některé aspekty používání antifoulingů poměrně provázány, nejde to dle mého skromného názoru jinak.
Několik velkých čísel
Uváděné údaje pochází z doby předcovidové, než došlo k zásadnímu narušení řetězců výroby a dopravy. K dnešnímu dni by se tedy opět mohly velmi blížit aktuálním, tedy až na ceny paliva. Odhaduje se, že globální trh s antifoulingy dosahuje zhruba pěti miliard dolarů – samozřejmě se bavíme o veškeré vodní dopravě, nikoli jenom o malých plavidlech. Ve srovnání s objemem celkové ekonomiky světa to evidentně není nic zásadního, ale následující číslo již zajímavé je: odborníci odhadují, že pokud by všechna plavidla na světě měla dokonalý antifouling, ušetřilo by se ročně palivo v ceně 20 000 000 000 USD. To je při ceně kolem 450 USD/t téměř 45 000 000 tun paliva, což by následně vedlo ke snížení emisí CO2 o 135 000 000 tun.
Někomu může přijít poněkud zvláštní fakt, že množství CO2 trojnásobně převyšuje množství spáleného paliva. Musíme zde ale brát v úvahu i kyslík ze vzduchu vstupujícího do reakce. Dá se to celé jednoduše popsat takto ( chemikové prosím případné nepřesnosti odpustí): molární hmotnost uhlíku je 12g/mol a kyslíku 16g/mol, z tohoto tedy vyplývá molární hmotnost CO2 44g/mol. Pokud bychom pálili čistý uhlík, vzniklo by tak 3,67 krát více CO2 ( 44:12=3,67) než bylo původního uhlíku. Průměrné bunkerové palivo obsahuje asi 85% uhlíku a poměr je tak 3,67x0,85=3,1. Nemusíme se tedy bát, že by zde vznikalo něco z ničeho. Jenom pro ilustraci, aby pomaloběžný diesel vyprodukoval 1kWh, potřebuje k tomu kolem 0,170kg paliva a 8,5kg vzduchu. Pokud vezmeme v úvahu, že vzduch obsahuje 21% kyslíku tak nemusíme mít obavy z jeho nedostatku pro vznik uvedeného množství CO2.
Pokud se ptáte, proč lodě dokonalý antifouling nemají, odpověď je jednoduchá. Provozovatelé plavidel umějí počítat a vědí, jaký stav mezi náklady na ošetření trupu a náklady na palivo je pro ně nejekonomičtější.
Vadí, nevadí
Každopádně použití antifoulingu, ať už nedokonalého, výrazně snižuje příspěvek (i tak nicotný) námořní dopravy na tvorbu tohoto plynu. Toto je jeden z důvodů, proč jsou ochránci planety nuceni vzít antifoulingy na milost. Druhým je to, že znemožněním přichycení se organismu na trup lodi se výrazně snižuje možnost jeho migrace do nových oblastí. A když už jsme u ochrany přírody, výrobci antifoulingů poměrně usilovně pracují na nových formulacích, které nepoužívají dnes nejběžnější jedovaté látky. A zatím asi poslední poznámka k ekologii. Není prokázáno, že by používání antifoulingů negativně ovlivňovalo mořský život ani v místech s velmi hustou dopravou. Silné negativní vlivy jsou ale pozorovány v místech, kde dochází k hromadění jedovatých látek (hlavně oxidů mědi) – tedy v místech, kde se antifoulingy smývají a aplikují. A teď trochu nepříjemná otázka: kde a jak ošetřujete antifouling vy? Ale k tomu se dostaneme později.
V dalším dílu se zítra ponoříme do historie boje s nárůsty na lodích
936
Související články
Zkásnout ropáky. Oxfam navrhuje zdanění superjachet a soukromých tryskáčů
Zkásnout ropáky. Oxfam navrhuje zdanění superjachet a soukromých tryskáčů
Britská charitativní organizace Oxfam si v tažení za snižováním emisí skleníkových plynů vyhlédla nový cíl - velmi bohaté lidi, kteří své bohatství rozpouštějí mimo jiné v hektolitrech fosilního paliva. Charitativní organizace tvrdí, že jen za loňský rok by zdanění superjachet a soukromých letadel přineslo britské státní pokladně dvě miliardy liber (60,3 miliardy korun).
Umývání jachet v maríně a metráky saponátu v moři
Kolik hektolitrů saponátu skončí každou sobotu v moři v maríně Sukošan/Biograd/Seget/Split… Dovolená na jachtě je taková čistá dovolená. Neškodná na první pohled. Má ale i své stinné stránky.
Klaus by jen nesouhlasně pozdvihl obočí…
I lodní doprava se snaží snižovat emise. Obviňovaná ze znečišťování ovzduší investuje do ekologických technologií. Utrácí stovky milionů navzdory Václavům Klausům, kteří nikdy neviděli výrazné tání ledu (samozřejmě kromě filmů Ala Gora).