Vikingský nájezd po 1000 letech
Evropskými vodami se po mnoha staletích opět plaví tradiční vikingská loď. Sice je kromě plachet vybavena i elektrickým pohonem, ale jinak je Saga Farmann věrnou kopií lodi Klastad, která se potopila v roce 998. Jejím cílem je Istanbul a smyslem říční plavby skrze kontinent má být mimo jiné osvěžení „starého přátelství“ mezi Skandinávií a Tureckem.
Dvacet metrů dlouhá a šest metrů široká Saga Farmann byla postavena v letech 2015 až 2018. Za iniciativou stojí loďařská nadace Oseberg Vikingarv (OVA), která plavbu vnímá také jako příležitost k sebepropagaci, neboť ve svém portfoliu má více autentických replik vikingských lodí.
Saga Farmann po tisíci letech navazuje na cestu norského krále Haralda III. z Toensbergu do Istanbulu. Harald III. Hardråde byl pravděpodobně nejslavnějším členem varjažské gardy byzantského císaře v Konstantinopoli. Tato garda se skládala výhradně z Vikingů, alespoň ve svých počátcích, a byla známá a obávaná pro svou bezpodmínečnou poslušnost a věrnost císaři.
Loď Klastad byla objevena už v roce 1893, ale vyzvednuta byla až v roce 1970. Postavena byla z dubového, borového a bukového dřeva a dnes je vystavena v muzeu Slottsfjellmuseet v Toensbergu. Její repliku nadace postavila tak, aby mohla uskutečňovat dálkové plavby. Na palubě veze brousky a další dobové zboží, které posádka cestou prodává či vyměňuje za proviant.
Po překonání Baltu loď do kontinentální Evropy vstoupila v německém Lübecku. Po vnitřních vodních cestách popluje až do Černého moře, přičemž překoná více než 100 zdymadel. Většinu cesty stráví v německých říčních kanálech a především na Dunaji. Přechod na říční plavbu byl spojen s úpravou takeláže kvůli nízkým mostům.
Prvním úsekem byl kanál Labe-Lübeck. Trasa částečně kopíruje starý Stecknitzský kanál, který byl dokončen v roce 1398 jako jeden z prvních svého druhu v Evropě. Poté následoval úsek kanálem Elbe-Seitenkanal s vodním výtahem Scharnebeck s převýšením přibližně 40 metrů. Dalšími kanály se loď dostala na Rýn a s pomocí vlečného plavidla doplula proti proudu do Mohuče, kde zakotvila uplynulý víkend.
Z Mohuče do Regensburgu popluje rovněž kanály. Především kanálem Mohan-Dunaj dokončeným v roce 1992. Z Regensburgu bude na loď čekat 2380 kilometrů plavby po Dunaji do Černého moře. Historické bavorské město loď opustí 11. června, přičemž další zastávkou bude Budapešť, kam má Saga Farmann doplout o 14 dní později. Během tohoto úseku bude loď nejblíže českým hranicím - možnost zahlédnout ji třeba v Pasově či Linci se tedy nabízí někdy v tomto intervalu. Přesnou polohu lodi je možné sledovat na marinetraffic.com po zadání jména lodi či kódu 257081140.
375
Související články
Začátky byly dramatické…
Začátky byly dramatické…
Moje první plavba na plachetnici vedla z Turecka do Řecka. Byla polovina devadesátých let. A mělo to trochu kriminální podtext. Alespoň první část plavby, kterou bylo třeba uskutečnit pod rouškou tmy.
Tisíc Amazonek zaplavilo Středozemní moře
Během historie hladina Středozemního moře klesala a zase rostla. Nejdramatičtějším okamžikem se stala Zancleánská potopa. Před potopou byla hladina moře o více než 1,5 km níže. Po prolomení valu v místě Gibraltaru se začal Atlantik přelévat do Středomoří. Spektakulární událost. Během pár let se hladiny srovnaly. Hladina Středomoří podle vědců rostla rychlostí 10 metrů za den.
Plavby v polárních krajích a vhodná jachta do extrému
Arktida, Norsko – země úžasné přírody, dobrých námořníků, rovných klidných lidí ochotných v nouzi pomáhat do roztrhání, ale také země, kde se dbá na dodržování pravidel psaných i nepsaných, kde se neodpouští vypočítavost, pro kterou vás okamžitě „zasklí“ a kde symbolem hrdosti je soběstačnost a nepotřeba hledat vytáčky a zkratky. Nechci ale popisovat norské reálie, o tom je napsáno dost jinde. Pro lodní obec bych rád krátce sdílel něco málo o tom, co potřebuje loď, aby umožňovala celoročně příjemnou a bezpečnou plavbu za polárním kruhem.