Pokračujeme na zajímavé plavbě Jiřího Sochora v thajských vodách. Jeho charter se rozhodně lišil od běžných plaveb, na které jsme v Evropě zvyklí. Navíc bylo vedro. Pekelné vedro… Raymond trval na tom, abychom vypluli až druhý den. Že nám na zítra objedná taxi na nákupy. Asi bylo vidět, jak nás to vedro vzalo…Taxi jsme odmítli. Obchoďák  Makro byl jen 2 kilometry daleko. Nechápavě kroutil hlavou.  Ještě nám doporučil, ať se nepokoušíme něco vařit, že místní kuchyni nepřekonáme. V obou případech měl pravdu. Dojít v tom vedru 2 km je nadlidský výkon. Za vesnicí nám stavěla auta, jestli se nám něco nestalo a nabízela odvoz.  Ve stínu 35, vlhkost skoro 90 a v noci se ochlazuje na 29 … Dali jsme to, ale s vypětím všech sil. Organismus se v tom teple a vlhku nechladí ani potem a občas cítíte, že vám vypíná mozek…Už abychom vypluli.  A jídlo? Čím obyčejnější restaurace (spíš chatrč) a levnější...