Tisíc Amazonek zaplavilo Středozemní moře
Během historie hladina Středozemního moře klesala a zase rostla. Nejdramatičtějším okamžikem se stala Zancleánská potopa. Před potopou byla hladina moře o více než 1,5 km níže. Po prolomení valu v místě Gibraltaru se začal Atlantik přelévat do Středomoří. Spektakulární událost. Během pár let se hladiny srovnaly. Hladina Středomoří podle vědců rostla rychlostí 10 metrů za den.
V období miocénu, před 5 – 6 miliony let se uzavřelo spojení mezi Středomořím a Atlantikem. Někteří vědci viní pohyb litosférických desek, jiní dávají vinu ledovým dobám, kdy rostoucí ledovce vázaly ohromné množství vody. Došlo k přerušení spojení s Atlantikem. Říční přítoky byly nedostatečné a moře se rychle vypařovalo. Zbyly jen oddělené mořské plochy, jejichž voda byla extrémně slaná, tudíž k životu nevhodná. Hladina těchto moří se nacházela nejméně 1,5 km pod hladinou Atlantiku. Na bývalém dně moře zbyla kilometrová vrstva usazenin plných soli. Toto období trvalo z geologického hlediska jen chvilku, pouhých 270 000 let. Vyvrcholilo zřejmě nejdramatičtější povodní v historii.
Před 5,33 miliony let, podle hodnověrných svědectví, hladina světových oceánů znovu vzrostla. Až se dostala na úroveň vrcholu hráze vytvořené v Gibraltaru. A věci se daly do pohybu.
Vody z Atlantiku prorazily Gibraltar a 200 km dlouhým kanálem se valily do vyschlého Středomoří. Tuto dramatickou událost nazvali přihlížející Zancleánskou potopou. Do Středomoří se valilo Gibraltarem na 1000 Amazonek. Povodeň napustila 90 % dnešního Středozemního moře. Odhaduje se, že se jednalo o dobu cca 2 let. Voda proudila do budoucího turistického ráje 200 km dlouhým kanálem a tekla rychlostí až 300 km/h. Předpokládá se, že voda v Gibraltar prudce klesala až o 1000 metrů a do Středomoří proudilo až 100 milionů kubických metrů za vteřinu. Vzniklý kanál se stal dnem dnešního Alboranského moře.
Východní část Středomoří se pak plnila kanálem Noto nedaleko Sicílie. Podle odhadů šlo o stejně dramatické dění jako v Gibraltaru. Vodopád zde dosahoval výšky až 1,5 km.
Tato velká povodeň je již poměrně stará, přímých svědectví nemnoho. V oblasti však došlo ještě k jedné potopě, která už je nejspíše součástí naší historie. Jednalo se o zaplavení černomořského bazénu skrz úžinu Bospor, ke kterému došlo cca před 7600 lety. A o této události tu máme zmínky.
A jaký je závěr z výše uvedeného? Nebýt Zancleánské potopy, nedošlo by k rozvoji charteru jachet v Chorvatsku.
1687
Související články
Je třeba věnovat pozornost přílivu ve Středomoří?
Je třeba věnovat pozornost přílivu ve Středomoří?
Středomoří je obecně počítáno za oblast se zanedbatelným přílivem a odlivem. Zanedbatelný ale neznamená žádný. Proto jsou okamžiky, kdy bychom se měli výškou přílivu a odlivu zabývat i tam.
Projekt Zatraktivnění pobřežních vod Krymu pokračuje
Ukrajinské turistické středisko pokračuje v práci na projektu Zatraktivnění pobřežních vod Krymu pro potápěčskou turistiku. Dnes se podařilo pokročit v realizaci projektu potopením atraktivní moderní hlídkové lodě Sergej Kotov v Kerčské úžině.
Kolizí s kosatkami přibývá
Nejen čtenáři Lodních novin již jistě zaregistrovali, že se zhruba od roku 2020 množí zprávy o útocích či interakcích ze strany skupiny kosatek iberských v okolí Pyrenejského poloostrova. Vybírají si především plachetnice v délce mezi 10 a 20 metry délky. Zajímalo nás, jak tento fakt vnímají pojišťovny, a zda si jachtaři mířící do těchto míst mohou být jisti pojistným plněním i v případě kolize s kytovci.