Je třeba věnovat pozornost přílivu ve Středomoří?
Středomoří je obecně počítáno za oblast se zanedbatelným přílivem a odlivem. Zanedbatelný ale neznamená žádný. Proto jsou okamžiky, kdy bychom se měli výškou přílivu a odlivu zabývat i tam.
V mnoha oblastech Středomoří výšku přílivu neřešíme. Rozdíly jsou neveliké. Skáče-li hladina o 20 cm nahoru a dolů, není to důvod ke znepokojení. Obvykle se do míst, kde máme pod kýlem 20 cm vody, nepouštíme. Někdy ale situace a z ní vyplývající důsledky mohou překvapit.
Spring a neap
Každý jachtař, i když nemá papíry pro oblast B, by měl vědět, co je to springový a neapový příliv a kdy nastává. Výška přílivu (a odlivu) je závislá na vzájemném postavení Země, našeho měsíce a slunce. Nacházejí-li se v jedné řadě, vyskytuje se tzv. springový příliv. Je to stav, kdy jsou rozdíly mezi vysokou a nízkou vodou veliké. V případě, že pozice měsíce je kolmá na linii Země – naše slunce, jedná se o neapový příliv, kdy jsou rozdíly mezi vysokou a nízkou vodou malé.
Springový příliv nastává okolo úplňku a novu, neapový příliv při první a třetí čtvrti měsíce. Podíváme-li se například na italské Benátky, tak springový rozdíl hladin v srpnu se blíží k 90 cm, neapový je jen 30 cm. Je tedy dobré o tom něco vědět a alespoň tušit, v jaké fázi se nacházíme.
Za plavby na otevřeném moři nebudeme výšku vody řešit, ale jiné je to v přístavech. Tam už se můžeme dostávat do situací, kdy pod kýlem již stopa vody není. A pak už i změna vodní hladiny o 40 cm, která je ve většině Středomoří běžná, může mít za následek, že nasedneme na dno. Pokud je to kýlem, obvykle se nic nestane. Ve Středomoří se ale často stojí zádí ke břehu a pak to může být kormidlem. Následky jsou výrazně horší.
Závěrem
Ve velké části Středomoří je třeba počítat s tím, že hladina může létat o více než 30 cm nahoru a dolů. Záleží na fázi měsíce. Za plavby to obvykle není třeba řešit. Výjimkou jsou mělké průlivy a nízké mosty. Větší potíže mohou nastat v přístavech. Pokud nemáme pod kýlem dostatečnou hloubku, je třeba si zkontrolovat stav přílivu. Najdete ho například v mapových aplikacích C-map, Navionics, nebo na internetových stránkách, jako jsou www.tideschart.com, www.tide-forecast.com.
2713
Související články
Bude to bouřlivá noc…
Bude to bouřlivá noc…
Po bláznivých vedrech vtrhlo do Středomoří září. Až padesátiuzlový mistrál od Pyrenejí až k Libyi, jugo a následná bóra na Jadranu a v noci malá, ale o to silnější níže v Jónském moři.
Tisíc Amazonek zaplavilo Středozemní moře
Během historie hladina Středozemního moře klesala a zase rostla. Nejdramatičtějším okamžikem se stala Zancleánská potopa. Před potopou byla hladina moře o více než 1,5 km níže. Po prolomení valu v místě Gibraltaru se začal Atlantik přelévat do Středomoří. Spektakulární událost. Během pár let se hladiny srovnaly. Hladina Středomoří podle vědců rostla rychlostí 10 metrů za den.
Největší příliv na světě
Kde je na světě největší rozdíl hladin mezi přílivem a odlivem? Kolik to je? V Benátkách je maximum 1,2 m, Na Tenerife je to 2,5 m, V Hamburku 4,6 m. Kde je největší příliv v Evropě a jaký je největší skok na světě?