Vítr a slunce levnější než uhlí a plyn
Pokud se dnes do některé části světa rozhodneme zavést elektřinu, vyjde nejlevněji použít slunce nebo vítr. To není výkřik zelených fanatiků, ale analýza agentury BloombergNEF.
Analýza hovoří také o budoucnosti. Podle ní nastane za 5 let okamžik, kdy bude nákladnější provozovat stávající elektrárny na uhlí nebo plyn, než postavit novou solární nebo větrnou elektrárnu.
Minulý týden Mezinárodní energetická agentura uvedla, že solární energie začíná přebírat od uhlí první pozici nejlevnější formy elektřiny.
Šíření těchto zdrojů čisté energie však má i ekonomické omezení. V každé zemi dojde k bodu, kdy je dosaženo bodu nasycení, protože technologie již dále nesnižuje náklady na výrobu ve srovnání s provozem stávajících zdrojů. Tolik uvedl hlavní ekonom BNEF Seb Henbest na pondělní výroční konferenci v Londýně.
Tato omezení naznačují, že obnovitelné zdroje nezískají více než 70 % až 80 % trhu v závislosti na místních podmínkách. Je nepravděpodobné, že by větrná a solární energie překročila 80 % dodávek ani v Evropě, která se k fosilním palivům staví nejvíce negativně. K tomuto stavu však máme velmi daleko.
Rizika pro dopravu
Posun směrem k obnovitelným zdrojům pravděpodobně změní řadu průmyslových odvětví, zejména v námořní dopravě. Téměř třetinu přepravy po moři tvoří přeprava fosilních paliv, především ropy. Tato část nákladní přepravy utrpí značné škody.
Více energie pro domácnosti
Zpráva ukázala, že používání elektřiny k vytápění domů může ušetřit energii i emise. Pohyb elektrického vozidla je až třikrát méně náročný na energii než konvenční spalovací motor, uvedl BNEF. Přechod na tepelná čerpadla místo tradičních plynových kotlů by podle zjištění BNEF zefektivnil vytápění budov násobně.
Odhaduje, že recyklace staré oceli je pětkrát energeticky účinnější než výroba z z primárního zdroje, tedy z rudy.
Při výrobě energie odhaduje BNEF, že uhlí je jedním z nejméně efektivních způsobů výroby elektřiny, protože při procesu spalování paliva se ztrácí 65 % energie. Energie ztracená při výrobě elektřiny z větru je téměř nulová.
Výsledkem je podle BNEF to, že pokud obnovitelné zdroje získají větší podíl na energetickém mixu, svět bude potřebovat méně energie k výrobě stejného množství elektřiny.
Celkově to znamená, že můžeme dosáhnout lepší energetické účinnosti u konečného uživatele, pokud používáme elektrickou energii. Použijeme-li obnovitelné zdroje energie k výrobě elektřiny, získáváme více elektrické energie z jednotkového primárního zdroje, omezíme ztráty. Celkově to může znamenat dvakrát až třikrát méně dodávek primární energie.
Bohužel u nás je debata o obnovitelných zdrojích energie vychýlena zaprvé politickou chybou při schvalování dotovaných cen energie z obnovitelných zdrojů a za druhé dinosaury typu Miloše Zemana, kteří ustrnuli ve světě lopaty a hromady uhlí. Na tomto poli se nedá očekávat posun k ekologickým zdrojům, protože zde převažují misky vah nátlakové skupiny, které vsadily na nečisté zdroje energie. O proruské a pročínské grupě na Hradě ani nemluvě.
Ostatní kolem tedy inovují, a my zakonzervováváme status quo. Je to stejné, jako bychom preferovali koněspřežku před lokomotivou.
3023
Související články
Znáte vítr na Jadranu
Znáte vítr na Jadranu
Na oceánu je vítr anonymní. Bývá závislý na tlakovém gradientu, a to jak směr, tak i síla. Ve Středomoří je situace jiná. Každý vítr zde má své jméno, svou jasnou charakteristiku. Podle názvu větru poznáme, co můžeme očekávat.
Lokální větry ve Středomoří
Ve Středomoří nefouká severozápadní vítr, ale mistral. Nefouká jihovýchod, ale scirocco. Není to východní vítr, ale levante. A tak bychom mohli pokračovat dále. Znalost lokální terminologie je ve Středomoří nezbytná...
Co udělá vítr u pobřeží
Blížíte se na plachetnici k pobřeží. Víte, jak se bude u pevniny měnit vítr? Odkud půjde? Více zprava? Zleva?