Syros, nejřečtější z Kyklad
Někdy bývá označován za nejřečtější ostrov Kyklad. Na první pohled možná nezajímavý, má ale velké kouzlo. A přesvědčil se o tom i Jirka Pacák při své plavbě Egejí.
V historii ostrov zažil časy rozkvětu a hluché doby nezájmu. Podpis antické civilizace není příliš patrný a je skrytý pod nánosy modernějších časů. Později zde zanechali svoje stopy Benátčané a Janované, po kterých zbyla stará římskokatolická vesnice Syros na kopci nad přístavem. Uprchlíci z Psary a Chiosu naproti tomu vytvořili ortodoxní čtvrti v těsné blízkosti portu. A přinesli s sebou znalosti výborného lokumu, sladkosti, která spojována spíše s Tureckem. V Ermoupoli prý nejlepší v Řecku...
Obdobím rozkvětu Ermoupoli přišlo také v 18. a19. století, kdy byl ostrov důležitou zastávkou pro nákladní lodě, protože se zde doplňovaly zásoby uhlí. Pozůstatkem bohatství jsou výstavné domy a celé ulice, včetně například budovy opery. S přechoem diesel se ostrov ztratil z map velkých rejdařství.
Jirka Pacák ale nezakotvil v hlavním městě Ermoupoli. Vybral si na jihozápadní straně ostrova ležící Finikas. Jedná se o krásnou zátoku s pláží a s malou marínou, ve které jsou uvnitř mooringy, zvenčí se stojí vyvázaný, s kotvou z přídě. Kromě mooringů je zde k dispozici i elektřina, voda, WC a sprcha (tedy ne jedna, jsou tu dvě. Myslím sprchy. Přesně dvě!).
Protože k plavbě po Egeji patří i poznávání vnitrozemí ostrovů, došlo znovu na zapůjčení motorek. Jirka byl překvapen již zmíněným výstavním městem Ermoupoli a dále zátokami Galissas a Kini. Jde o dvojici zátok s mělkými písečnými plážemi a několika tavernami.
Celkový dojem z ostrova shrnul Jirka slovy: „Hezký ostrov na který se určitě ještě jednou vrátím.“ To je od člověka, který má Středomoří projeté křížem krážem slušná pochva.
Syros byl poslední zastávkou na14 dnů trvající plavbě po Egejském moři. Na plavbě, která začínala a končila v Aténách a vedla napříč celou Egeí až na Rhodos a zase zpět. Plavba rozdělená na dvě etpy, při které bylo možné poznat mnoho ostrovů, které jsou při týdenní plavbě z Atén mimo dosah. Je to plavba, kterou určitě příští rok jménem Lodních novin určitě zopakujeme.
981
Související články
Proč nebrat lodě od Adriatic Charteru
Proč nebrat lodě od Adriatic Charteru
Tento text nám poslal Jirka Pacák. Je tedy z dobře prověřeného zdroje. Jediné, jak je možné podobným situacím v budoucnu předcházet, je, při výběru lodí jméno této charterové společnosti přeskočit. Na místě s nimi těžko zvítězíte. Když prohrává i člověk, který najede ročně mnoho charterových týdnů.
Maríny za tisíc…
Myslím kun, samozřejmě. Ceny za 46 stop dlouhou Bavarii trhají chorvatské rekordy. Vzhledem k tomu, že turistů je plno, je možné očekávat, že letošní vrcholy budou již příští rok zapomenuty. Je to jednoduché, dokud jezdí, nejsou ceny přepálené.
Co je dobré vědět v Řecku
Chystáte-li se v létě do Řecka, mámě právě pro vás několik užitečných informací, které vám v zemi na jihu Balkánu pomohou. A nebudou to jen informace o předpovědi počasí, či o provozu Korintského kanálu.