Šrotování lodí ve Švédsku
Co dělat, se starými laminátovými jachtami? Známá otázka: Kam s nimi? Do konce roku je ve Švédsku zdarma šrotují.
Švédsko je zemí lodí. Ve Švédsku je 900 000 lodí. Z oficiálních zdrojů. Z toho 64 000 je opuštěných, nebo plavby neschopných. Zatímco starší dřevěné lodě se mohly rozpadnout v zapomenutých zátokách v podstatě beze stop a se zanedbatelnými škodami na životním prostředí, s laminátem je to jinak. Poločas rozpadu směsi pryskyřice a skelných vláken přesahuje naše chápání.
Proto ve Švédsku vznikl program, který umožňuje švédským majitelům jachet do výtlaku 3 tun nechat své lodě zdarma sešrotovat a recyklovat. Na program přispěla 300 000 EUR Swedish Agency for Marine and Water Mamagement (SWaM). Díky tomuto programu bylo rozšmelcováno cca 500 lodí. Lodí, které takto zmizely z trhu. Majitel jachty musí zaplatit pouze dopravu jachty na vrakoviště. Recyklaci má na starosti Stena Recycling.
I když jde zatím jen o malé číslo z celkového počtu vyřazených lodí, je to dobrý začátek. Akci se věnovala velká pozornost v médiích a uvažuje se o pokračování po 31. prosinci tohoto roku.
3936
Související články
Z friťáku do nádrže. Kdy HVO zcela nahradí fosilní paliva?
Z friťáku do nádrže. Kdy HVO zcela nahradí fosilní paliva?
Lodní doprava platí za velkého znečišťovatele životního prostředí. Podíl rekreačních lodí na celkovém objemu vypuštěných emisí skleníkových plynů v dopravě sice nedosahuje ani jednoho procenta, vzhledem k jejich minimálnímu společenskému přínosu je však ekologická stopa motorových lodí stále větším tématem i pro samotné loděnice. Jednou z cest, jak tuto stopu mírnit, je vývoj alternativních paliv. Jak je v tom sektor daleko?
Protilodní mina v Lošinji, s odpadem do přírody a se zlomenou nohou do Hvaru
V přístavu v Lošinji našli velkou protilodní minu typu „ježek“. Pozůstatek neklidných dob 2. světové války. Leží v bahně na dně luky a čekala na svoji chvíli. Nyní však byla odhalena.
„Ekologické“ Norsko si schválilo drancování mořských hlubin
V úterý 9. ledna norská vláda jako první na světě schválila zákon, který umožní komerční hlubinnou těžbu. Firmy tak budou moci z mořského dna dobývat různé suroviny, především ale budou cílit na vzácné kovy lithium, kobalt či skandium, které se používají v bateriích a pokročilých technologiích.