Přesnost náměrů
Pojďme se vrátit ke starým navigačním metodám, tedy k náměrům. Stále se najdou tací, pro které to je zábava. Víte, kde jste, pokud zpřesníte dva náměry třetím?
Poloha ze dvou náměrů je jasná. Dva náměry se protnou a tam jsme. Není to ale tak docela pravda, protože každý z náměrů má určitou nepřesnost. Pokud chceme mít větší jistotu, uděláme si ještě náměr třetí. A ten se nám s největší pravděpodobností neprotne tam, kde první dva. Vznikne nám trojúhelník. A někde v něm bychom se měli pohybovat. Otázkou je, kde přesně.
Podívejte se nyní na levý z dvojice obrázků. Ten nám ukazuje, že se nacházíme v těžišti vzniklého trojúhelníku. Protože nikde poblíž se nenachází žádné navigační nebezpečí, můžeme z této polohy vycházet při další plavbě.
Pak je tu ale ještě pravý náčrt. V něm jsme naši pravděpodobnou pozici označili v bodě, kde se stýkají náměry NR 2 a NR 3. Proč? Je to proto, že na tomto obrázku se nacházejí skaliska (křížky), tedy navigační nebezpečí. V takovém případě počítáme za naši polohu tu, která se nachází nejblíže tohoto nebezpečí. Jak se říká, pro sichr.
8209
Související články
Klasické navigační znalosti stále nutné pro bezpečnou plavbu
Klasické navigační znalosti stále nutné pro bezpečnou plavbu
Mapové plottery, tablety, mobilní telefony. Získat polohu už není umění. Pro bezpečnou plavbu však jsou stále nezbytné znalosti z minulosti.
Musí navigátor přesně vědět, kde je?
Musí navigátor přesně vědět, kde je?
Na to je jednoduchá odpověď. Navigátor nemusí přesně vědět, kde zrovna je. Možná se vám to nezdá, ale je to tak. Pro navigátora je daleko důležitější jiná věc.
Navigační příklad na B, tentokrát proudy
Navigační příklad na B, tentokrát proudy
Chystáte se na kapitánský kurz na licenci B? Znovu je tu ukázka navigačního příkladu, tentokrát na plavbu v proudu. První části příkladu již jsme přinesli, teď tedy část poslední, a to je plavba v proudu.