Po 150 letech úvah Norové začnou razit lodní tunel
Zvýšení bezpečnosti, snížení ekologické zátěže a zkrácení a zatraktivnění cesty. To jsou hlavní důvody, které vedou norské úřady k realizaci plánu prokopat lodní tunel, který by měl spojit dva fjordy okolo poloostrova Stadlandet. Stavba dlouhá 2,2 km, vysoká 50 m a široká 36 m má stát zhruba 2,8 miliardy norských korun (asi 6,7 miliardy korun českých).
V první polovině září se uskutečnila velká konference týkající se chystané megastavby. „Chceme, aby norské pobřeží bylo nejbezpečnější a nejčistší na světě. Právě takovéto projekty pomohou realizaci našich cílů. Při plavbě na otevřeném moři se výrazně zvyšuje spotřeba paliva oproti plavbě v brakických vodách ve fjordech. Taková bude i v lodním tunelu, čímž snížíme spotřebu lodní dopravy v této oblasti,“ uvedl na konferenci ředitel Norské pobřežní správy Einar Vik Arset. Pobřežní správa je zodpovědná za veškerou pobřežní infrastrukturu související s námořní plavbou a zároveň je i vlastníkem projektu lodního tunelu.
Přestože se může zdát, že úloha lodního tunelu Stad v mezinárodním cestovním ruchu nebude zrovna významná, opak je pravdou. „Lodní tunel Stad zvýší námořní bezpečnost v okolí Stadlandu, které patří k dopravně nejzatíženějším oblastem podél celého norského pobřeží,“ vysvětluje Bent Martini, generální ředitel společnosti Havila Kystruten, která je partnerem projektu. Zároveň na moři u poloostrova panují zhruba 100 dní v roce velmi náročné podmínky s extrémními vlnami. „Plavba lodním tunelem Stad bude také unikátním turistickým zážitkem,“ dodává Martini. Ekonomický přínos nad rámec výše zmíněného tak spočívá především ve zvýšení turistického ruchu v oblasti, což podpoří místní podniky.
Za použití tunelu nebudou plavidla platit žádné poplatky. Budou však platit předpisy o lodivodské službě, což znamená, že plavidla delší 70 metrů budou muset využívat lodivoda. Pokud jde o monitorování provozu, bude se používat standardní systém červených a bílých světel, ale plavidla mohou také dostat časový interval od střediska VTS (Vessel Traffic Service).
Projekt lodního tunelu prošel řadou úprav, týkajících se přesného umístění a rozpočtu. Uvažuje se o něm velmi dlouho, první nápady se objevily skoro před 150 lety. V novém tisíciletí vznikly různé studie - podle té z roku 2007 by tunel byl ekonomický, podle podobné z roku 2011 nikoli. O dva roky později ale byl poprvé zařazen do norského národního dopravního plánu a byla vybrána jedna ze dvou variant přesného umístění. Ministerstvo dopravy v březnu 2021 dalo souhlas s přípravami stavby. Stavba se má zahájit ještě letos a podle pobřežní správy by mělo být hotovo v roce 2025 či 2026. Odstraněny budou 3 miliony kubíků skály.
722
Související články
Zběsilý finský elektromotorák uhání vpřed 51 uzly
Zběsilý finský elektromotorák uhání vpřed 51 uzly
Finská společnost Axopar, která na vlnách vyznává především rychlost, se rozhodla zařadit do svých motorizací také elektrický pohon. Kdo by očekával, že se tím vzdává své záliby ve vysoké hladině adrenalinu v krvi, mýlil by se.
Z poškozeného Nord Streamu chybí 50 metrů, ukazuje první video
Z prasklého plynovodu Nord Stream 1 v Baltském moři chybí nejméně 50 metrů dlouhý úsek, informoval v úterý švédský deník Expressen, který na místě poškození pořídil první veřejně přístupné video.
Norsko testuje nový koncept: desítky turbín na jedné konstrukci
Vyšší produktivita s nižšími náklady. To jsou očekávané přínosy nového konceptu mořské větrné farmy, který chystá společnost Wind Catching Systems. Projekt získal grant 2,1 milionu dolarů (53 milionů korun) od společnosti Enova vlastněné norským ministerstvem pro klima a životní prostředí.