Po 150 letech úvah Norové začnou razit lodní tunel
Zvýšení bezpečnosti, snížení ekologické zátěže a zkrácení a zatraktivnění cesty. To jsou hlavní důvody, které vedou norské úřady k realizaci plánu prokopat lodní tunel, který by měl spojit dva fjordy okolo poloostrova Stadlandet. Stavba dlouhá 2,2 km, vysoká 50 m a široká 36 m má stát zhruba 2,8 miliardy norských korun (asi 6,7 miliardy korun českých).
V první polovině září se uskutečnila velká konference týkající se chystané megastavby. „Chceme, aby norské pobřeží bylo nejbezpečnější a nejčistší na světě. Právě takovéto projekty pomohou realizaci našich cílů. Při plavbě na otevřeném moři se výrazně zvyšuje spotřeba paliva oproti plavbě v brakických vodách ve fjordech. Taková bude i v lodním tunelu, čímž snížíme spotřebu lodní dopravy v této oblasti,“ uvedl na konferenci ředitel Norské pobřežní správy Einar Vik Arset. Pobřežní správa je zodpovědná za veškerou pobřežní infrastrukturu související s námořní plavbou a zároveň je i vlastníkem projektu lodního tunelu.
Přestože se může zdát, že úloha lodního tunelu Stad v mezinárodním cestovním ruchu nebude zrovna významná, opak je pravdou. „Lodní tunel Stad zvýší námořní bezpečnost v okolí Stadlandu, které patří k dopravně nejzatíženějším oblastem podél celého norského pobřeží,“ vysvětluje Bent Martini, generální ředitel společnosti Havila Kystruten, která je partnerem projektu. Zároveň na moři u poloostrova panují zhruba 100 dní v roce velmi náročné podmínky s extrémními vlnami. „Plavba lodním tunelem Stad bude také unikátním turistickým zážitkem,“ dodává Martini. Ekonomický přínos nad rámec výše zmíněného tak spočívá především ve zvýšení turistického ruchu v oblasti, což podpoří místní podniky.
Za použití tunelu nebudou plavidla platit žádné poplatky. Budou však platit předpisy o lodivodské službě, což znamená, že plavidla delší 70 metrů budou muset využívat lodivoda. Pokud jde o monitorování provozu, bude se používat standardní systém červených a bílých světel, ale plavidla mohou také dostat časový interval od střediska VTS (Vessel Traffic Service).
Projekt lodního tunelu prošel řadou úprav, týkajících se přesného umístění a rozpočtu. Uvažuje se o něm velmi dlouho, první nápady se objevily skoro před 150 lety. V novém tisíciletí vznikly různé studie - podle té z roku 2007 by tunel byl ekonomický, podle podobné z roku 2011 nikoli. O dva roky později ale byl poprvé zařazen do norského národního dopravního plánu a byla vybrána jedna ze dvou variant přesného umístění. Ministerstvo dopravy v březnu 2021 dalo souhlas s přípravami stavby. Stavba se má zahájit ještě letos a podle pobřežní správy by mělo být hotovo v roce 2025 či 2026. Odstraněny budou 3 miliony kubíků skály.
1138
Související články
Ztroskotání 7 metrů od ložnice
Ztroskotání 7 metrů od ložnice
Je možné se nevzbudit, když vám v noci 7 metrů od domu ztroskotá 135 metrů dlouhá nákladní loď? Řekl bych, že ne. Ale nemám pravdu.
Nákladní lodě na jaderný pohon?
Poplují nákladní lodě na jaderný pohon? Norská loděnice se o to snaží. Máme letadlové lodě na jaderný pohon, ponorky, ledoborce tak proč ne i lodě nákladní?
Plavby v polárních krajích a vhodná jachta do extrému
Arktida, Norsko – země úžasné přírody, dobrých námořníků, rovných klidných lidí ochotných v nouzi pomáhat do roztrhání, ale také země, kde se dbá na dodržování pravidel psaných i nepsaných, kde se neodpouští vypočítavost, pro kterou vás okamžitě „zasklí“ a kde symbolem hrdosti je soběstačnost a nepotřeba hledat vytáčky a zkratky. Nechci ale popisovat norské reálie, o tom je napsáno dost jinde. Pro lodní obec bych rád krátce sdílel něco málo o tom, co potřebuje loď, aby umožňovala celoročně příjemnou a bezpečnou plavbu za polárním kruhem.