Po 150 letech úvah Norové začnou razit lodní tunel
Zvýšení bezpečnosti, snížení ekologické zátěže a zkrácení a zatraktivnění cesty. To jsou hlavní důvody, které vedou norské úřady k realizaci plánu prokopat lodní tunel, který by měl spojit dva fjordy okolo poloostrova Stadlandet. Stavba dlouhá 2,2 km, vysoká 50 m a široká 36 m má stát zhruba 2,8 miliardy norských korun (asi 6,7 miliardy korun českých).
V první polovině září se uskutečnila velká konference týkající se chystané megastavby. „Chceme, aby norské pobřeží bylo nejbezpečnější a nejčistší na světě. Právě takovéto projekty pomohou realizaci našich cílů. Při plavbě na otevřeném moři se výrazně zvyšuje spotřeba paliva oproti plavbě v brakických vodách ve fjordech. Taková bude i v lodním tunelu, čímž snížíme spotřebu lodní dopravy v této oblasti,“ uvedl na konferenci ředitel Norské pobřežní správy Einar Vik Arset. Pobřežní správa je zodpovědná za veškerou pobřežní infrastrukturu související s námořní plavbou a zároveň je i vlastníkem projektu lodního tunelu.
Přestože se může zdát, že úloha lodního tunelu Stad v mezinárodním cestovním ruchu nebude zrovna významná, opak je pravdou. „Lodní tunel Stad zvýší námořní bezpečnost v okolí Stadlandu, které patří k dopravně nejzatíženějším oblastem podél celého norského pobřeží,“ vysvětluje Bent Martini, generální ředitel společnosti Havila Kystruten, která je partnerem projektu. Zároveň na moři u poloostrova panují zhruba 100 dní v roce velmi náročné podmínky s extrémními vlnami. „Plavba lodním tunelem Stad bude také unikátním turistickým zážitkem,“ dodává Martini. Ekonomický přínos nad rámec výše zmíněného tak spočívá především ve zvýšení turistického ruchu v oblasti, což podpoří místní podniky.
Za použití tunelu nebudou plavidla platit žádné poplatky. Budou však platit předpisy o lodivodské službě, což znamená, že plavidla delší 70 metrů budou muset využívat lodivoda. Pokud jde o monitorování provozu, bude se používat standardní systém červených a bílých světel, ale plavidla mohou také dostat časový interval od střediska VTS (Vessel Traffic Service).
Projekt lodního tunelu prošel řadou úprav, týkajících se přesného umístění a rozpočtu. Uvažuje se o něm velmi dlouho, první nápady se objevily skoro před 150 lety. V novém tisíciletí vznikly různé studie - podle té z roku 2007 by tunel byl ekonomický, podle podobné z roku 2011 nikoli. O dva roky později ale byl poprvé zařazen do norského národního dopravního plánu a byla vybrána jedna ze dvou variant přesného umístění. Ministerstvo dopravy v březnu 2021 dalo souhlas s přípravami stavby. Stavba se má zahájit ještě letos a podle pobřežní správy by mělo být hotovo v roce 2025 či 2026. Odstraněny budou 3 miliony kubíků skály.
760
Související články
Příliš malá. Největší jachta světa se prodlužuje o 11 metrů
Příliš malá. Největší jachta světa se prodlužuje o 11 metrů
Už se svou původní plánovanou délkou 182,9 metru měla být soukromá výzkumná expediční loď REV Ocean nejdelší motorovou jachtou na světě. Nyní se v jednom z doků norské loděnice Vard pracuje na prodloužení trupu na novou délku 194 metrů. Dodání hotového plavidla je naplánováno na únor 2025, svému účelu by pak mělo začít plně sloužit v posledním čtvrtletí roku 2026.
Pozorné sledování podezřelých plavidel u Norska
V poslední době byly v evropských vodách zaznamenána podezřelá poškození plynovodů a komunikačních kabelů. Náhoda? Mnozí si to nemyslí. Zvláště, když se na místech poškození vyskytovala ruská a čínská plavidla.
Vikingský nájezd po 1000 letech
Evropskými vodami se po mnoha staletích opět plaví tradiční vikingská loď. Sice je kromě plachet vybavena i elektrickým pohonem, ale jinak je Saga Farmann věrnou kopií lodi Klastad, která se potopila v roce 998. Jejím cílem je Istanbul a smyslem říční plavby skrze kontinent má být mimo jiné osvěžení „starého přátelství“ mezi Skandinávií a Tureckem.