Plavba v mlze - 3. díl
V poslední části seriálu o plavbě v mlze se zaměříme na to, co po nás vyžadují pravidla COLREG, tedy taková námořní pravidla silničního provozu.
Dalším poměrně významným pomocníkem pro plavbu nejen za snížené viditelnosti, který se začíná v poslední době objevovat i na malých lodích, je AIS (Automatic Identification System). Tato šikovná hračka je schopna nám podat o kolem plujících lodích informace o jejich názvu, kurzu, rychlosti, destinaci, vzdálenosti míjení, času do bodu míjení a další. Opět důležitá úvaha! Aktivním vysílačem AIS musí být povinně vybaveny pouze velké obchodní lodě a informace vysílané těmito loděmi nemusí být vždy přesné! Spoléhat se tedy na informaci, že nás loď na kolizním kurzu mine o 0,2 Nm, povazuji osobně za loterii.
COLREG
Pomalu se dostáváme k tomu, že mimo komplikaci s určováním polohy vlastní lodi nám při plavbě v mlze vyvstává ještě jeden podstatný problém – přítomnost dalších plavidel.
Výše zmíněné technické prostředky nám mohou sloužit k odhalení jejich přítomnosti případně pomoci při odhadu jejich záměrů. Jak by se ovšem tato plavidla měla chovat v rámci předpisů a hlavně, jak bychom se měli zachovat my?
Mezinárodní předpisy pro zabránění srážkám na moři, tzv. COLREG, se v části B, tykající se plavebních pravidel, dělí na podčásti zahrnující předpisy které platí:
I. Pro plavbu za jakýchkoliv podmínek viditelnosti
II. Pro plavbu lodí ve vzájemném dohledu
III. Pro plavbu lodí za podmínek snížené viditelnosti
Mlha mění pravidla
Z výše uvedeného rozdělení je důležité si uvědomit, že za mlhy a snížené viditelnosti neplatí pravidla části II. zahrnující míjení plachetnic, předjíždění, míjení se na protilehlých kurzech, pravidlo přednosti zprava u lodí se strojním pohonem ani přednosti podle hierarchie (přednost plachetnice před lodi se strojním pohonem apod.). Naopak, v platnosti zůstávají pravidla o řádném pozorování, bezpečné rychlosti atd. plus jediné pravidlo podčásti III. – Plavba lodi za podmínek snížené viditelnosti. Toto pravidlo č.19 v zásadě stojí na zcela odlišné filosofii, než pravidla pro plavbu lodí ve vzájemném dohledu – neexistuje v něm totiž plavidlo mající přednost ani plavidlo dávající přednost! Pokud tedy poplujete v mlze pod plachtami, nemůžete od motorové lodi očekávat, že vám dá přednost (jak by koneckonců mohla poznat, ze jste plachetnice?) Rovněž pokud pomocí radaru identifikujete na kolizním kurzu loď připlouvající z vašeho levoboku, nejste lodí mající přednost! Za mlhy jsou povinnosti vykonání antikolizního manévru zavázaná obě plavidla.
Jelikož není v možnostech tohoto článku podrobně rozebrat jednotlivé předpisy tykající se plavby v mlze, zkusme si zde uvést pouze stručný přehled konsekvencí, které ze zmíněných předpisů vyplývají. Pořadí, ve kterém jsou zde uvedeny, není samoúčelné. Shoduje se statisticky s nejčastějšími příčinami nehod v případech, kdy je viditelnost snížena z důvodu mlhy či atmosférických srážek.
Bezpečná rychlost
Za všech podmínek viditelnosti a za snížené viditelnosti zvláště jsme povinni udržovat nepřetržitá pozorování všemi dostupnými prostředky. Je tedy chybné se domnívat, že máme-li puštěný radar nemusíme nadále vést klasické vizuální pozorování.
Další velmi často porušovanou zásadou při plavbě v mlze je dodržováni bezpečné rychlosti. Ačkoliv se to může zdát pro jachtaře na plachetnici plující rychlosti 6-ti uzlů jako úsměvné, i zde má toto pravidlo svoje opodstatnění. Představme si, že plujeme na spinakr a před přídí se nám z mlhy vynoří malá rybářská loď – jaké jsou u obou lodí šance na vykonání rychlého úhybného manévru? Bezpečná rychlost nemusí vždy znamenat zpomalení. Měla by být taková, aby nám umožnila okamžitý manévr zabraňující případnému riziku srážky.
Zvukové signály
Často opomíjeným pravidlem bývá rovněž pravidelné dávání zvukových signálů. Pro loď se strojním pohonem pohybující se vzhledem k vodě je to jeden dlouhý tón v odstupech ne delších než 120 sec., pro plachetnici jeden dlouhý tón následovaný dvěma krátkými v odstupech ne delších než 120 sec.
Jak se vyhnout?
Jak již bylo dříve zmíněno, za snížené viditelnosti neexistuje loď mající přednost ani loď dávající přednost. Z tohoto důvodu musejí být manévry obou plavidel nějakým způsobem „skoordinovány“, což se děje následujícím způsobem: Zjistíte-li pouze za pomoci radaru přítomnost jiné lodi před vaším traversem, s níž hrozí riziko kolize, měli byste se vyvarovat úhybnému manévru vlevo. Uvedené pravidlo platí, nejedná-li se o plavidlo předjížděné. Zjistíte-li pouze za pomoci radaru přítomnost jiné lodi s níž hrozí riziko kolize na vašem traversu, případně za ním, měli byste se vyvarovat změně kurzu směrem k tomuto plavidlu.
Pokud zaregistrujete mlhový signál jiné lodi přicházející z míst před vaším traversem a nejste schopni stoprocentně určit, že riziko kolize neexistuje, zpomalte případně úplně zastavte. V další plavbě pokračujte s maximální opatrností, dokud si nebudete jisti, že případné riziko pominulo.
Toliko stručný přehled, jak byste se měli chovat dle předpisů za podmínek, kdy vás na moři zastihne mlha. Paradoxně ty nejjednodušší předpisy jsou nejčastější příčinou kolizí a ztrát lidských životů.
Na závěr několik praktických rad pro plavbu v mlze:
• Pokud vás mlha zastihne v přístavu či na bezpečném kotvišti, je nejlépe vůbec nevyplouvat. Zní to sice až trapně jednoduše, ale jedná se o skutečně nejlepší radu v dané situaci. Pokud na vás „padne“ mlha za plavby, pak se vaše možnosti odvíjejí od toho, je-li vaše loď vybavena radarem, či nikoliv.
• Zaznamenejte si polohu vaší lodi a v pravidelných intervalech ji monitorujte. I v případe, že je vaše loď vybavena mapovým plotterem, měli byste pravidelně zakreslovat vaše pozice na klasickou papírovou mapu. V případe selhání GPS vám totiž většinou zbude pouze zmíněný Dead Reckoning.
• Přizpůsobte svou rychlost dané situaci. Plujete-li pod plachtami, měli byste minimálně zahřát motor a připravit se tím na možnost rychlého manévru. U motorového člunu zpomalte – snížíte tím jednak čas případného sblížení s jiným plavidlem (pokud zrovna nejste předjížděni) a zároveň snížíte úroveň hluku motoru. Sluch hraje za těchto situací obzvláště důležitou roli.
• Rozsviťte navigační světla.
• Začněte dávat předepsané mlhové signály.
• Udržujte nepřetržitě pozorování všemi dostupnými prostředky. Máte-li radar, pak právě nastala vhodná situace pro jeho použití, ne seznámení se s ním.
• V případě pochyb o možném riziku srážky se chovejte tak, jak by toto riziko skutečně existovalo.
• Veškeré manévry dělejte s dostatečným předstihem a náležitě „zřetelně“. V případě antikolizního manévru by měla být změna kurzu minimálně o 40 stupňů – série po sobě jdoucích malých změn kurzu je na radaru sousední lodi jen velmi těžko zaznamenatelná.
• Zastihne-li vás mlha v oblasti s hustým lodním provozem, snažte se v rámci možností „uniknout“ mimo dráhu velkých lodi.
• A nakonec opět ono stále dokola opakované: Nepřeceňujte možnosti jednotlivých navigačních zařízení. Zvláště údaje o CPA a TCPA byste měli brát s rezervou.
9790
Související články
Konec papírových map
Konec papírových map
Britský vydavatel papírových map příští rok s tiskem na papír končí. Zůstanou piloty a podobné navigační publikace, ale papírové mapy se již vydávat nebudou. Vše jen digitálně…
Pro plánování plavby stále papírová mapa
Během dvou desetiletí jsme se ocitli v digitálním světě. Platí to i o jachtingu. Navigujeme mapovým plotterem, nebo dokonce telefonem. Je však stále oblast, kde je papírová mapa téměř nezastupitelná. Jde o plánování plavby.
Když je dnes doba alternativních přístupů...
Pravdou je, že zde na Lodních novinách se poslední dobou razí jen jeden a nebojím se to říct, mainstreamový pohled na vedení lodi na moři. Sám jsem si na sobě v posledních letech všiml relativní kostnatění, používání stále stejných postupů a naučených pouček. Jsou mezi námi ale tací, kteří se nebojí alternativních pohledů na dějiny, na vědu, na svět jako takový. Tak proč nejít touto cestou i v jachtingu?