Nizozemci zabavili 20 ruských jachet
Celní správa nizozemského království uvedla, že zabavila 14 rozestavěných jachet, dvě uskladněné lodě a čtyři plavidla procházející servisem. Všechny měly ruského majitele. Zabavení lodí se uskutečnilo v rámci sankcí přijatých EU kvůli ruské agresi na Ukrajině.
"Zátah" se uskutečnil na devíti místech a lodě jsou nyní podle nizozemských úřadů pod "zvýšeným dohledem" celní správy. Tento režim znamená, že lodě nesmějí být dodány, převáděny ani vyvezeny. Smějí však za určitých podmínek plout, a to ve vymezené oblasti a za fyzického i elektronického dohledu pobřežní stráže a celní správy.
Jde o lodě různých kategorií. Nejmenší ze zabavených lodí měří 8,5 metru, nejdelší 120 metrů. Přesnější specifikaci úřady nezveřejnily. Oznámily však, že dvě z dotčených jachet jsou spojeny se jmény osob na sankčním seznamu Evropské unie.
Zabavování opulentních jachet ruských miliardářů a papalášů bylo jednou z prvních reakcí Západu na ruskou invazi. Již od března tak se svými loděmi nemohou volně nakládat Igor Sečin, Ališer Usmanov, Vagit Alekperov či Viktor Vekselberg.
Mezi evropskými úřady jsou v této činnosti nejagilnější britské a španělské. Jedním z posledních úlovků byla superjachta Axioma sankcionovaného oceláře Dmitryho Pumpjanskyho, kterou zabavil Gibraltar.
1800
Související články
Sovětské letadlové lodě jsou velmi hořlavé
Sovětské letadlové lodě jsou velmi hořlavé
Sovětský svaz nebyl na letadlové lodě příliš dobrý. Pomineme-li vrtulníkové lodě (což je dnes každá trochu větší jachta), bylo v loděnicích se srpem a kladivem ve znaku dokončeno jen pět kousků něčeho, co bylo nazýváno letadlovými křižníky. Jejich vlastnosti jsou různě špatné. Ale dobře hoří…
Rekordní pokus o zanoření ruské ponorky
Rekordní pokus o zanoření ruské ponorky
Ruská marína se v době, která je pro ni nelehká, pokouší o vytvoření nového světového rekordu v zanoření dieselelektrické ponorky. Pokus probíhá v přístavu Sevastopol na Krymu.
Hon na miny v Černém moři
Hon na miny v Černém moři
Uprchlé miny toulající se Černým mořem bude lovit námořnictvo Turecka, Bulharska a Rumunska. Cílem je zajistit bezpečnost v oblasti a vyčistit cestu pro export obilí z Ukrajiny.