Search
× Search
Nisiros
Daniel Vodička
/ Kategorie: Kam jet

Nisiros

Jen 9 mil od turecké pevniny leží řecký ostrov Nisiros. Vznikl při souboji mezi bohy a titány. Titán Polyvotis v souboji porazil Dia. Ten ho nechal pronásledovat svým bratrem a bohem moří Poseidonem. Poseidon Polyvota honil celou Egejí. Zastihl ho až na Kosu. Když se Polyvotis pokusil uniknout, hodil po něm Poseidon kus Kosu. Tak vznikl Nisiros. Sopečná činnost je přisuzována Polyvotovi, který je uvězněn pod ostrovem.

To je oficiální verze vzniku ostrova z doby starých Řeků. Jiná verze reflektující množící se nedůvěru k mýtům a novější vědecké poznatky, hovoří o rozsáhlé sopečné činnosti, která před 2,5 miliony lety (+/- 200 let) dala vzniknout Nisirosu.

Foto Jiří Pacák

Foto Jiří Pacák

Kráter
Sopečný původ ostrova je do dnešních dnů patrný, na ostrově je několik kráterů, které jsou turisticky atraktivní a stále je v nich možné pozorovat pozůstatky sopečné činnosti. Největší kráter Stefanos měří 330 x 260 m, hloubka je 35 metrů. Stěny kráteru dosahují místy teploty až 90°C a jsou na mnoha místech ojíněné sirnými krystaly. 

Nisiros je další zastávkou Jirky Pacáka a jeho mužů na plavbě Egejí z Atén na Rhodos. Po Amorgosu a Astypalaii je Nisiros dalším ostrovem, který po zapůjčení lokálních dopravních prostředků mohli prozkoumat.

Foto Jiří Pacák

Foto Jiří Pacák

V Mandraki na kávě.
Po výletě do kráteru a po úrodných sopečných svazích se posádka stáhla do bezpečí přístavní taverny v hlavním městě Mandraki, aby nabrala síly na další plavbu. Při plavbě na Rhodos budou ještě nějaké ty síly potřebovat. Posledními zastávkami mohou být ostrovy Tilos, Symi, případně Chalki a nedaleký ostrůvek Alimia se zátokou a opuštěnou vesnicí na jižní straně. 

Foto Jiří Pacák

Foto Jiří Pacák

Vedoucí výpravy na vlastní fotografii.
V pátek večer již čeká výpravu marína v Rhodu a s marínou související očista těla od prachu cest a mořské soli. Poslední atrakcí, na kterou zbývá výpravě sobota, bude stará pevnost a opevněné město Rhodos, které se dokázalo na konci středověku dlouho bránit masivní přesile osmanského vojska. Nakonec nechali Osmané obránce odejít. Tenkrát se držela úcta ke statečnému soupeři. Ten příběh by si měly přečíst ruské hordy, likvidující protivníky, kteří se dlouhé měsíce bránili ruské přesile v Mariupolu. Otázkou je, jestli taková horda umí alespoň číst...

759
Na horu