Search
× Search
Kurzy TOP
Naučte se kotvit! Ušetříte.
Daniel Vodička

Naučte se kotvit! Ušetříte.

Najde se mnoho jachtařů, kteří jsou ochotni zakotvit jen na pár hodin přes den. V noci jedou do maríny. Nebo na bóji. Přicházejí o to nejkrásnější na jachtingu. Stání v opuštěné zátoce…

Kromě nádherných chvil na kotvě tu jsou další negativa „nekotvení“. Neumíte-li kotvit, výrazně se omezuje množství míst, která můžete navštívit. A navíc se vám týdenní plavba dost prodraží. Zvláště v Chorvatsku, kde platba za stání v přístavu či na kotvě připomíná spíše desátek z vlastnictví lodě.


Kotva
Nebudeme zde probírat typy kotev a kotevních vrátků. Obvykle plujete na charterových lodích a toto stejně neovlivníte.
Jen malé varování. Některé charterové společnosti jsou tak bídné, že šetří na kotvách a šeklech, na kterých kotvy visí. Máte-li na lodi místo kvalitní kotvy její doma ukutěnou atrapu, která je navíc upevněna čínským šeklem pochybné tloušťky, jste v rejži. Kotva nejspíše spolehlivě držet nebude a pokud ano, neudrží vás šekl. Co v takovém případě dělat? Pokuste se přesvědčit charterovou společnost, ať kotvu vymění. Že to nebude snadné? Toho si jsem vědom.

Výběr místa

Foto Pavel Nesvadba/sailingphotogallery.com

Foto Pavel Nesvadba/sailingphotogallery.com

I když je Chorvatsko plné bójí, stále se najdou místa, kde je třeba kotvit.

Na kotviště by nemělo foukat. Nebo by alespoň mělo být kryté před vlnami. Můžete stát v místě, kde fouká, vlny jsou však nepřítel, se kterým na kotvě dřív či později prohrajete.
Obvykle plujeme na lodích do 16 metrů délky. Ty disponují většinou 50 metry kotevního řetězu (v Řecku mnohem více). Ideálním místem ke kotvení je zátoka, jejíž hloubka nepřesahuje 10 metrů. V takovém místě můžeme vypustit až pětinásobnou délku kotevního řetězu. Myslím pětinásobek hloubky. Důležité je to proto, že minimální délka vypuštěného kotevního řetězu musí být rovná čtyřnásobku hloubky, na které kotvíme.
Jednoduchým výpočtem se dostaneme k tomu, že je možné kotvit na 12 metrech hloubky. Ano, je to tak, ale nemáme pak již žádnou rezervu řetězu na vypuštění.
Slyším námitky: „Já kotvím i na 15 metrech hloubky…“ Ano. Neříkám, že není možné na takové hloubce kotvit. Zhorší-li se však počasí, zvyšuje se pravděpodobnost, že kotva nebude držet.

Druhy dna
Na dně zátoky, ve které chceme kotvit, by ideálně měl být písek nebo bahno. Na takovém dně kotva dobře drží. Na skalnatém dně bude kotva prokluzovat a pokud se zasekne, nepůjde vytáhnout. To je velká nepříjemnost.
Jsou-li na dně řasy, kotva nejspíše také nebude držet. Řasy ve dne poznáme snadno. Zatímco písek je světlý, místa s řasami jsou tmavá, skoro černá. V takovém případě házejte kotvu do světlého písku.

Kolik řetězu vypustit

Grafika Lodní noviny

Grafika Lodní noviny

Řetězu vypouštíme čtyřnásobek hloubky.

Jak jsme se již zmínili, množství vypuštěného kotevního řetězu by mělo odpovídat čtyřnásobku hloubky v místě, kde kotvíme. To je bezpečné množství. V takovém případě je kotva tažena po dně a má tendenci se do dna zarývat. To je správně. Pokud je řetězu méně, kotvu ze dna vytrháváme.
V případě, že jsou podmínky na kotvení extrémní, vypustíme řetězu více.

Jak zakotvit

Foto Pavel Nesvadba/sailingphotogallery.com

Foto Pavel Nesvadba/sailingphotogallery.com

V opuštěné zátoce na kotvě? Má to něco do sebe.

Připlujeme do zátoky na místo, kde chceme zakotvit. Vypustíme kotvu. Až dopadne na dno, začneme pomalu couvat po větru. Jakmile je vypuštěné dostatečné množství řetězu, přestaneme pouštět řetěz a počkáme, až se napne. Pak zařadíme zpětný chod a vyzkoušíme, jestli kotva drží.
Pokud nedrží, vypustíme více řetězu. Nedrží-li ani pak, kotvu vytáhneme a zakotvíme na jiném místě znovu. Nikdy se nesmíme spokojit s tím, že kotva drží jakžtakž. Tedy drží tehdy, pokud za ní moc netáhneme. To nestačí. Musí držet dokonale. Raději vyhledáme jiné místo na kotvení, než bychom se spokojili s tím, že to nějak dopadne.
Fouká-li při kotvení vítr, najíždíme na místo k zakotvení proti větru. Po vypuštění kotvy nemusíme couvat, vítr nás snese sám. Jen po ustálení lodi na kotvě vyzkoušíme na zpětný chod, jestli kotva drží.

Kontrola kotvy

Grafika Lodní noviny

Grafika Lodní noviny

Pozor na místo, kde nastavujete kotevní alarm.

Ideální pro kontrolu kotvy je, když se k ní potopíme. Pak vidíme vše potřebné. Za určitých podmínek je to téměř nemožné. V dubnu by to na Jadranu bylo o infarkt a před Trogirem kdykoli je to o dyzentérii.
Kotvu dále můžeme kontrolovat pomocí GPS nebo mapového plotteru. Můžeme si nastavit kotevní alarm, nebo zapneme track, pořádně zazoomujeme a sledujeme, jak se jachta na kotvě pohybuje. Také můžeme zadat waypoint v místě vypuštění kotvy a následně k němu měřit vzdálenost.
Další možností je sledování okolí na břehu, nebo případně sledování kolemstojících lodí. Musíme přitom počítat s tím, že loď se bude na kotvě točit. To je v pořádku.

Kotevní hlídky
Má-li být počasí v noci bouřlivé, je dobré ustanovit kotevní hlídky. Je lepší se vyspat o dvě hodiny méně (na palubě je nás obvykle dost), než riskovat, že kotva povolí a skončíme na břehu. Kotevní hlídka pouze kontroluje, jestli se loď neposouvá na kotvě. 

 

Vytisknout
10826

Theme picker

Na horu