Megalomanský dánský projekt zúžil vodní cestu
Dánský projekt výstavby nové čtvrti Lynetteholmen na umělém poloostrově již výrazně ovlivňuje dění v okolí. Ačkoli byl parlamentem schválen teprve v létě 2021, práce se rozběhly už v lednu 2022. Výstavba hrází je tak v plném proudu, což již má značný dopad na lodní dopravu.
Rekreační lodě plující úžinou Öresund, která odděluje Dánsko a Skandinávský poloostrov a spojuje tak Severní moře s Baltským, jsou kvůli výstavbě umělé pevniny nuceny využívat alternativní trasy, aby se dostaly do Kodaně.
Projekt výstavby nové městské čtvrti Lynetteholmen je považován za jeden z nejambicióznějších plánů v Evropě. Dokončen má být v roce 2070 (!) a na ploše odpovídající necelé stovce fotbalových hřišť má vyrůst mimo jiné 30 tisíc bytů. Smyslem výstavby je však něco jiného - příprava na zvýšení hladiny moře, před ním má nová kodaňská čtvrť ochránit ty stávající.
Umělá pevnina má mít sedm kilometrů obvod. Nejprve vyrostou ve dvou etapách kamenné hráze. První skromná fáze propojení mezi jižní částí Lynetteholmenu a stávajícím poloostrovem Refshaleøen je hotova. Nyní se začíná pracovat na druhé etapě, která bude zahrnovat oblast na severu. Hlavní plavební dráha se tak promění v relativně úzký kanál.
Grafika byoghavn.dk
Změny v lodní dopravě vyvolané stavbou.
Úbytek metrů vodní cesty mnozí registrují už teď. Zejména se to týká výletních plavidel, protože stará trasa k čtvrti Langelinie a tamnímu přístavu je nyní trvale uzavřena. Pro zbývající část plavební cesty Kronløbet nyní platí zvláštní regulace provozu: zatímco obchodní lodní doprava nadále využívá hlavní kanál, pro rekreační plavidla byla na jeho jižním okraji zřízena samostatná druhá plavební dráha. Ta je vyznačena zelenými a žlutými bójemi a provoz je řízen světelnou signalizací. Před případnou plavbou do toho revíru je třeba se informovat o aktuálním stavu uzavírek a plavebních možností.
Dopad na lodní dopravu není zdaleka největší kontroverzí spojenou s realizací monstrprojektu. Větší vášně budí změny mořského dna a jejich možné dopady na ekosystém v celém Baltském moři. Výstavba Lynetteholmu by podle některých vědců mohla narušit proudění husté slané vody do Baltského moře. Jeho voda se vyznačuje nejen nižší salinitou, ale i nižším okysličením, což má neblahý vliv na tamní faunu a flóru.
447
Související články
Bouře zničila dánské maríny. Některé nejspíš navždy
Bouře zničila dánské maríny. Některé nejspíš navždy
Ve druhé polovině října se k severozápadním břehům Evropy přihnala bouře Babet, jejíž sílu jsme mohli pocítit i v Česku. Kromě německého pobřeží se vyřádila také v Dánsku, kde zpustošila desítky marín. Kvůli zvláštní praxi tamního pojišťovnictví se některé z nich pravděpodobně již neotevřou.
Přes 200 zničených jachet v Německu
Bouře, která se v pátek přehnala přes Severní moře a Balt se podepsala na stavu loďstva v (nejen) německých marínách. Počáteční odhady hovoří o více než 200 potopených lodí.
Z poškozeného Nord Streamu chybí 50 metrů, ukazuje první video
Z prasklého plynovodu Nord Stream 1 v Baltském moři chybí nejméně 50 metrů dlouhý úsek, informoval v úterý švédský deník Expressen, který na místě poškození pořídil první veřejně přístupné video.