Search
× Search
Kosatky u Gibraltaru poslaly ke dnu polskou jachtu
Jan Koukal
/ Kategorie: Zajímavosti, Bezpečnost

Kosatky u Gibraltaru poslaly ke dnu polskou jachtu

Po delší odmlce se opět připomněly „hravé“ kosatky, které střeží vody v okolí Pyrenejského poloostrova. Tentokrát si vyhlédly jachtu Jeanneau Sun Odyssey pod polskou vlajkou a dělaly jí společnost 45 minut. Během nich poškodily kormidelní ústrojí natolik, že do lodi začala pronikat voda, následkem čehož šla jachta ke dnu.

Jachta Jeanneau Sun Odyssey 449 byla spuštěna na vodu v roce 2017 a provozovala ji polská charterová společnost Morskie Mile. Loď dlouhá 13,74 metru nepřestála útok mořských savců navzdory veškerému nasazení kapitána a posádky, záchranářů, marockého námořnictva a dalších lodí. Těžce poškozená jachta se potopila před vplutím do přístavu Tanger Med.

K nebezpečným interakcím s iberskou subpopulací kytovců dochází již několik let. Interakce zesílily zejména po roce 2020. Kosatky opakovaně poškozují listy kormidel plachetnic o délce do 20 metrů. Mnoho jachet bylo v důsledku těchto interakcí poškozeno a několik se jich již potopilo.

Zajímavé je, že tyto kontakty vyhledává právě tato skupina kosatek, přičemž vědci neočekávají, že by se toto chování rozšířilo do desítek populací po celém světě.

Vědci navíc nepředpokládají, že by kosatky skutečně útočily, proto se o těchto událostech obecně referuje jako o interakcích spíše než jako o útocích. V otevřeném dopise zveřejněném v srpnu vyjádřilo 80 odborníků své obavy, že chování zvířat je často nesprávně vykreslováno jako agresivní a jako pomsta člověku. Tato antropomorfizace kosatek je podle nich nezodpovědná a mohla by podněcovat násilí vůči kytovcům. To by bylo obzvlášť nemístné kvůli tomu, že iberská subpopulace patří mezi kriticky ohrožené.

Zároveň vědci připouštějí, že si s vysvětlením chování kosatek příliš neví rady. Podobné je to s recepty, jak se v případě interakce mají posádky chovat. Dříve doporučený tip, že by k odstrašení hejna kosatek stačilo vysypat do vody kýbl písku, se neprokázal jako účinný. Neprokázalo se však ani podezření, že rizikovým faktorem je černý antifouling.

„Zdá se, že celá věc si žije vlastním životem. Na původním spouštěči už pravděpodobně nezáleží. Dělají to, protože mohou a protože jim to nějakým způsobem přináší potěšení. Možná těmito více než neobvyklými akcemi také trénují sociální soudržnost nebo jde o koordinační cvičení, podobně jako při fotbalovém tréninku v malých skupinách,“ uvedl k tématu dříve biolog Ulrich Karlowski z Německé nadace pro ochranu moří.

1866
Na horu