Search
× Search
Když zkušební komisař neví, jak fouká…
Daniel Vodička
/ Kategorie: Počasí

Když zkušební komisař neví, jak fouká…

Minulý týden jsem byl na zkouškách zkušebních komisařů na ministerstvu dopravy. Zaskočilo mě, že mnozí z těch, kteří se chtějí stát zkušebními komisaři z meteorologie, nepoznají na synoptické mapě, jak bude foukat vítr.

Zkoušíte-li zkušební komisaře z meteorologie, je otázka na vítr ze synoptické mapy vyloženě únikovým dotazem. Když má někdo s ostatními dotazy problémy, tak přeci na toto musí znát odpověď. To jsem si myslel. Realita je ale jiná.

Zaškrtnete místo na synoptické mapě a chcete vědět, jak tam bude foukat. Myslím, jaký směr. Zkoušený obvykle začne šátrat prstem po mapě a hledat výše a níže. Hledá, jestli křížek patří k níži, nebo výši. Přemýšlí, co je blíže.

Naprosto zbytečné hledání. Stačí se podívat po mapě a je přeci jasné, jak bude foukat. Nezáleží na tom, jestli mezi níží a výší leží křížek více tudle, nebo tamdle. Tlakové útvary jsou jako ozubená kola. Zapadají do sebe a na přilehlých stranách je směr větru stejný, jestli jsme u výše, nebo níže. Útvary se točí, stejně jako ozubená kola, opačně, ale tam, kde se dotýkají, je směr proudění stejný.

To je první nedostatek mnoha aspirantů na zkušebního komisaře.

Další problém vidím v neustálém přemýšlení o směru větru. Bude stočený do středu, nebo od středu? Zde je třeba vycházet z toho, že nás zajímá vítr nad přízemní vrstvou, která je ovlivněna třením. Tam, kde ovlivnění třením chybí, můžeme brát směr větru jako rovnoběžný s izobarami. Tedy, vidím níži a vím, že vítr bude rovnoběžný s izobarami proti směru hodinových ručiček. Hotovo, finito. Nic více není třeba. Až na otázku rozdílu větru nad mořem a nad pevninou by došlo ke stočení do středu níže o 10 – 45°.

A pak je tu třetí problém. Neschopnost říci, jak bude foukat. Na otázku: „Jak bude foukat v místě křížku na mapě,“ přichází pantomimické odpovědi. Zkoušející jezdí nejistě prstíkem po mapě a říká: „Takto?“

Na to říkám, že nechci slyšet takto, chci slyšet směr větru. Následuje další nejisté mlčení a pak odpovědi, jako třeba: „Nahoru?“ Nebo: „Doprava?“

Nakonec přichází poslední chyba. Nazval bych ji odkud, nebo kam fouká. To když označí jihozápadní vítr za severovýchodní…

Chápu, vím, kde je chyba. Umím si vítr v hlavě otočit. Ale nemyslím si, že by to byly znalosti dostatečné pro zkušebního komisaře. U toho bych čekal více.

 

 

 

 

940
Na horu