Když zkušební komisař neví, jak fouká…
Minulý týden jsem byl na zkouškách zkušebních komisařů na ministerstvu dopravy. Zaskočilo mě, že mnozí z těch, kteří se chtějí stát zkušebními komisaři z meteorologie, nepoznají na synoptické mapě, jak bude foukat vítr.
Zkoušíte-li zkušební komisaře z meteorologie, je otázka na vítr ze synoptické mapy vyloženě únikovým dotazem. Když má někdo s ostatními dotazy problémy, tak přeci na toto musí znát odpověď. To jsem si myslel. Realita je ale jiná.
Zaškrtnete místo na synoptické mapě a chcete vědět, jak tam bude foukat. Myslím, jaký směr. Zkoušený obvykle začne šátrat prstem po mapě a hledat výše a níže. Hledá, jestli křížek patří k níži, nebo výši. Přemýšlí, co je blíže.
Naprosto zbytečné hledání. Stačí se podívat po mapě a je přeci jasné, jak bude foukat. Nezáleží na tom, jestli mezi níží a výší leží křížek více tudle, nebo tamdle. Tlakové útvary jsou jako ozubená kola. Zapadají do sebe a na přilehlých stranách je směr větru stejný, jestli jsme u výše, nebo níže. Útvary se točí, stejně jako ozubená kola, opačně, ale tam, kde se dotýkají, je směr proudění stejný.
To je první nedostatek mnoha aspirantů na zkušebního komisaře.
Další problém vidím v neustálém přemýšlení o směru větru. Bude stočený do středu, nebo od středu? Zde je třeba vycházet z toho, že nás zajímá vítr nad přízemní vrstvou, která je ovlivněna třením. Tam, kde ovlivnění třením chybí, můžeme brát směr větru jako rovnoběžný s izobarami. Tedy, vidím níži a vím, že vítr bude rovnoběžný s izobarami proti směru hodinových ručiček. Hotovo, finito. Nic více není třeba. Až na otázku rozdílu větru nad mořem a nad pevninou by došlo ke stočení do středu níže o 10 – 45°.
A pak je tu třetí problém. Neschopnost říci, jak bude foukat. Na otázku: „Jak bude foukat v místě křížku na mapě,“ přichází pantomimické odpovědi. Zkoušející jezdí nejistě prstíkem po mapě a říká: „Takto?“
Na to říkám, že nechci slyšet takto, chci slyšet směr větru. Následuje další nejisté mlčení a pak odpovědi, jako třeba: „Nahoru?“ Nebo: „Doprava?“
Nakonec přichází poslední chyba. Nazval bych ji odkud, nebo kam fouká. To když označí jihozápadní vítr za severovýchodní…
Chápu, vím, kde je chyba. Umím si vítr v hlavě otočit. Ale nemyslím si, že by to byly znalosti dostatečné pro zkušebního komisaře. U toho bych čekal více.
1424
Související články
Co vám říká barometr?
Co vám říká barometr?
Předpověď počasí při pobřežní plavbě dnes čerpáme obvykle z internetu. Při plavbě mimo signál mobilních operátorů přichází na řadu poslouchání vysílaných předpovědí a starý dobrý barometr. Víme však, co nám říkají změny tlaku?
Bríza a gradientový vítr
Zatím vždy jsme si vysvětlovali brízu vanoucí za podmínek nulového gradientového větru. Tedy jinak, je bezvětří, ohřeje se země a začne bríza. Jak to ale vypadá, pokud fouká vítr? Dojde ke vzniku brízy?
Kde čekat brízu?
Minulé díly jsme věnovali vzniku brízy a jejímu stáčení u pobřeží. Nyní si řekneme, kde ji hledat můžeme a kde je to zbytečné.
Nejprve se podíváme na ostrov. Nefouká gradientový vítr, pevnina se ohřívá a teplý vzduch stoupá vzhůru. Vznikne na ostrově bríza? Pokud ano, kde bude silnější a kde slabší?