Jižní oceán jako spolehlivá popelnice skleníkových plynů
Nová data získaná z průzkumných letadel ukazují, že Jižní oceán sehrává výraznou úlohu v pohlcování skleníkových plynů. Z pozorování vyplývá, že jižní vody pohlcují více uhlíku z atmosféry, než kolik ho uvolňují. Z dosavadních výzkumů a modelů nebylo zřejmé, jaká je uhlíková bilance chladných vod obklopujících Antarktidu.
Zmíněná data pocházejí ze studie podporované NASA, která byla publikována v časopise Science v prosinci 2021. Vědci použili letecká pozorování koncentrace CO2 a zjistili, že objem roční výměny uhlíku mezi atmosférou a oceánem jižně od 45° jižní šířky je mohutný, přičemž silnější jsou letní pohlcování než zimní vypouštění. Rozdíl mezi pohlcováním a vypouštěním je přitom větší než naznačovala jiná nedávná pozorování. Vody v této oblasti každoročně absorbují zhruba o 0,53 petagramu (530 milionů metrických tun) uhlíku více, než kolik ho uvolní
S pomocí fytoplanktonu
"Letecká měření ukazují, že v létě dochází k úbytku koncentrace oxidu uhličitého v nižších vrstvách atmosféry nad povrchem Jižního oceánu, což svědčí o pohlcování uhlíku oceánem," vysvětlil hlavní autor studie Matthew Long z Národního centra pro výzkum atmosféry.
Data byla shromážděna v letech 2009 až 2018 během tří terénních experimentů: ATom, HIPPO a ORCAS. Ty zachytily řadu snímků vertikálních změn koncentrace oxidu uhličitého v různých výškách atmosféry a v různých ročních obdobích. Například na začátku roku 2016 vědci v rámci experimentu ORCAS zaznamenali pokles koncentrace CO2 při klesání letadla a také zjistili vysokou turbulenci v blízkosti povrchu oceánu, což naznačuje výměnu plynů.
Jak tato výměna reálně funguje? Částečně se tak děje díky proudění studené vody z hlubin oceánu. Jakmile se chladnější voda bohatá na živiny dostane k hladině, začne absorbovat CO2 z atmosféry - obvykle za pomoci fotosyntetizujících organismů zvaných fytoplankton - a poté opět klesá do hlubin.
Počítačové modely naznačují, že 40 procent antropogenního CO2 ve světových oceánech původně absorbovaly právě vody Jižního oceánu, což z nich činí jeden z nejdůležitějších pohlcovačů uhlíku na naší planetě.
Raději z nadhledu
Měření výměny CO2 mezi vzduchem do mořem je však náročné. Mnoho předchozích studií toku uhlíku v Jižním oceánu se opíralo především o měření kyselosti oceánu prováděná plovoucími přístroji. Kyselost se zvyšuje, když mořská voda absorbuje CO2.
Long však tuto metodu považuje za nedostatečnou. "Atmosféru nelze oklamat," řekl Long. "Měření prováděná z hladiny oceánu či z pevniny jsou sice důležitá, ale nedostatečná na to, aby poskytla spolehlivý obraz o toku uhlíku ze vzduchu do moře. Letecký monitoring atmosféry ale sleduje toky na velkých plochách."
1517
Související články
Zkásnout ropáky. Oxfam navrhuje zdanění superjachet a soukromých tryskáčů
Zkásnout ropáky. Oxfam navrhuje zdanění superjachet a soukromých tryskáčů
Britská charitativní organizace Oxfam si v tažení za snižováním emisí skleníkových plynů vyhlédla nový cíl - velmi bohaté lidi, kteří své bohatství rozpouštějí mimo jiné v hektolitrech fosilního paliva. Charitativní organizace tvrdí, že jen za loňský rok by zdanění superjachet a soukromých letadel přineslo britské státní pokladně dvě miliardy liber (60,3 miliardy korun).
Uzavřený kruh - staré ropné plošiny mají ukládat uhlík
Uzavřený kruh - staré ropné plošiny mají ukládat uhlík
Technologie zachytávání a ukládání oxidu uhličitého zvaná CCS je známa delší dobu. Realizace se dočkala jen v jednotlivých projektech, protože náklady jsou vysoké. Způsobem, jak je snížit, je využít stávající infrastrukturu. Vhodnou variantou se mohou jevit vyřazené těžební plošiny.
Evropa, Čína a USA mohou samy srazit emise z lodní dopravy o 84 procent
Evropa, Čína a USA mohou samy srazit emise z lodní dopravy o 84 procent
Závazky k omezení emisí produkovaných lodní dopravou, které přijala Mezinárodní námořní organizace (IMO), jsou podle mnohých málo ambiciózní a je z nich patrná snaha řešení spíše odkládat. Zhruba 84 procent lodní dopravy prochází přístavy v Evropě, Číně a Spojených státech. Pokud by tyto země nastavily přísná emisní pravidla pro připlouvající lodě, odvedly by za pár let práci, na kterou si IMO vyhradila celá desetiletí. Tvrdí to nová zpráva Evropské federace pro dopravu a životní prostředí (T&E).