Jak je to s kotvením a vyvazováním na břeh v Chorvatsku?
Všichni to všude dělají, ne vždy je to však povolené a může přijít pokuta. Jak je to v Chorvatsku s vyvazováním na břeh?
Zajímavý článek o vyvazování na břeh zveřejnil chorvatský web morski.hr.
Z článku přinášíme několik zajímavých pohledů na tuto problematiku. Web poukazuje na to, že podobná praxe by nebyla problematická, pokud by lodí nebylo tolik a tento způsob vyvázání nepraktikovaly i tzv. mini-cruisery, tedy větší turistické lodě plné pasažérů (večer možná přijde i kouzelník) prohánějící se po ostrovech. Tyto lodě si příliš nelámou hlavu s tím, kde stojí, jak daleko od břehu atd.
V článku se v této souvislosti mluví o oficiálních kotvištích a proti nim jsou postavena jiná místa, která dle použité logiky jsou neoficiální, nebo by se možná dalo říci nepovolená. V tomto ohledu musím připojit svoji vlastní myšlenku. Kotvení v Chorvatsku zatím je dovoleno všude, kde není zakázáno. Výše uvedená logika je tedy chybná.
Na místech, kde je zakázáno kotvení můžete být dle zákona pokutováni pracovníky Pomorske policie, nebo Lučke kapetanije. V případě, že budete v místě, které je chráněné, vyvázáni za břeh, nebo za stromy, můžete být navíc pokutováni ochránci přírody z dané chráněné lokality.
Web přináší také pohled Lučke kapetanije na to, co je povoleno a co zakázáno: „Pokud něco není jasně zakázáno, je to povolené.“
Na další dotaz týkající se případného ohrožení bezpečnosti plavby zakotvenými a vyvázanými loděmi, kapitanát odvětil, že tato problematika se musí řešit na místě.
Dále se web ptal, jak může být dlouhé lano, kterým je loď vyvázaná na břeh. Zde je citován předpis (čl.52, odst2) říkající, že plavidlo může kotvit mimo přístav pouze v případě, že nenarušuje bezpečnost plavby, lidského života, majetku, pobřeží a mořského prostředí. V odstavci 3 stejného článku se říká, že kotvení, kromě oblastí, kde je zakázáno, je povoleno pouze způsobem, že nenarušuje bezpečnost plavby, lidského života, majetku, pobřeží a mořského prostředí. Zároveň je tu čl.49, odst.2, který říká, že kotvení nesmí překážet navigaci jiných plavidel.
Maximální délka vyvázání ke břehu tak podle ministerstva není stanovena.
Na závěr naše poznámka. Na místě bude bezpečnost stání vaší lodě posuzovat konkrétní pracovník kapitanátu, nebo pomorske policie. Pokud budete stát 20 metrů od břehu a na lano vedoucí na břeh pověsíte blikačku, která případné lodě na jeho existenci upozorní, určitě to bude pro kapitanát nebo policii signál, že to s bezpečností plavby myslíte dobře.
1885
Související články
Proč neopouštět jachtu na kotvě
Proč neopouštět jachtu na kotvě
Kotviště u Stromboli je známé. Známé tím, že stojí za starou belu. Špatně drží kotva a není chráněné před vlnami. Ukázalo se to i během naší jarní plavby.
Ztroskotání trajektu na Premudě
V pátek v 1820 ztroskotal trajekt Princ Zadra u ostrova Premuda. Podle svědků najel plnou rychlostí na útes Bračići na dohled od přístavu Krijal. Na palubě bylo 72 pasažérů. Druhý den šel ke dnu. Na potápěčské mapě Jadranu přibyl nový vrak.
Když se nechce domů…
Listopad v Praze. Ranní mrazíky, mlha, nízká oblačnost, šedivé dny. A tma. Přílišná porce tmy pro život po padesátce. Nebo raději slunce od úsvitu do soumraku, teploty nad 20 a jachting bez konkrétních cílů?