Jak časté budou ničivé hurikány na jihu USA
Studie americké Princetonské univerzity použila klimatický model k simulaci toho, jak bude v budoucnu narůstat hrozba tropických bouří. Na základě dat sebraných od roku 1979 předkládá vizi roku 2100. Není to povzbudivé.
Již dlouho se předpokládá, že oteplování oceánů v důsledku změny klimatu podporuje vznik silných hurikánů a prodlužuje bouřlivé období. Nyní vědci přesněji vypočítali, jak by se mohly do konce tohoto století změnit četnost, doba trvání a rychlost postupu hurikánů na pobřeží Mexického zálivu v USA . Výsledky jsou znepokojivé nejen pro tamní obyvatele, ale samozřejmě i pro úřady a správce infrastruktury.
Odborníci na klima z Princetonské univerzity v New Jersey nejprve analyzovali údaje o bouřích v regionu od roku 1979 do současnosti a poté pomocí klimatického modelu simulovali, jak se bude situace vyvíjet v příštích desetiletích. Podle analýzy zveřejněné v časopise AGU Geophysical Research Letters se průměrný časový interval mezi hurikány za posledních 40 let zkrátil přibližně o jeden den. Pokud bude změna klimatu pokračovat, lze očekávat, že se tento jev ještě zintenzivní.
Vědci očekávají, že dvojité či trojité ataky tropických bouří, které k pobřeží dorazí v rozmezí několika dní a často mají obzvláště ničivé následky, již nebudou výjimkou. Pro velkou část amerického pobřeží Mexického zálivu by se riziko výskytu dvou bouří s přestávkou kratší než deset dní zdvojnásobilo. Například pro Louisianu by to znamenalo, že by se takové dvojité bouře vyskytovaly v průměru každých osm let místo každých 15 let. Hurikány s rozestupem 20 dní by se zde mohly brzy stát dokonce každoroční záležitostí.
Blackout za blackoutem
Studie ukazuje nejen skutečný rozsah hrozby, ale také to, jak důležité je přizpůsobit tomuto nebezpečí infrastrukturu. Například ve státech Florida a Louisiana se provozovatelé infrastruktury musejí připravit na situaci, že se další hurikán přesune nad pevninu rychleji, než se stihne opravit infrastruktura poškozená předchozí bouří. Zasažení dvěma bouřemi v rychlém sledu po sobě dává obcím méně času na obnovu infrastruktury mezi katastrofami, což je významný problém pro region, v němž jednak přibývá obyvatel, jednak je již nyní pravidelně postihován přírodními živly.
"V předchozích výzkumech se autoři většinou zaměřovali na odolnost infrastruktury spíše než na čas potřebný na její obnovu po bouři," řekl klimatolog Dazhi Xi, který studii Princetonské univerzity vedl. "Pokud potřebujete 15 dní na obnovu infrastruktury, například energetické sítě, po úderu bouře a druhá bouře dorazí na pevninu dříve, než se systém stihne zotavit, bude to znamenat výrazné zhoršení životních podmínek obyvatel na pobřeží," řekl Xi. V oblastech bez elektřiny, dopravy nebo komunikačních systémů se problémy spojené se zdravotními riziky, záchrannými a úklidovými pracemi ještě zhoršují.
Více cyklónů, více problémů
Studie zkoumala hurikánové sezóny z let 1979 až 2020, přičemž se zaměřila na roky, kdy alespoň dvě tropické bouře dosáhly pevniny ve stejném regionu v rozmezí dvou týdnů. Xi sledoval, jak se tento počet v průběhu času měnil, a spojil tento trend s klimatickým modelem, aby odhadl, jaký vývoj lze v budoucnu u těchto "řetězených" hurikánů očekávat. Xi také rozdělil pobřeží Mexického zálivu na jednotlivé regiony, aby zjistil, které oblasti jsou historicky i v budoucnu nejvíce ohroženy těmito po sobě jdoucími bouřemi. Zjistil, že tropických bouří bude přibývat na celém pobřeží Mexického zálivu, ale pobřeží Louisiany a Floridy budou pravděpodobně vystaveny nejčastějšímu výskytu opakovaných hurikánů. Počet tropických bouří bude podle vědců rychle narůstat i vzhledem k prodlužující se hurikánové sezóně.
Na potřebu zaměřit se na rychlejší obnovu po katastrofách upozornilo několik letošních závažných situací. Následkem extrémní zimy v Texasu letos v únoru vypadla velká část státní elektrické sítě. Na konci října přitom americký federální regulátor upozornil, že Texas neudělal dost pro to, aby se podobná situace neopakovala. A přišly další zkoušky: tropická bouře Henri, která v srpnu zaplavila newyorské metro. Zářijový hurikán Ida poté zasáhl Louisianu - stát, který se stále vzpamatovává z loňské hurikánové sezóny se třemi po sobě jdoucími bouřemi na pevnině.
"I ten nejlepší ze špatných scénářů stále znamená pro pobřeží zkázu," řekla klimatoložka a geografka Jill Trepanierová z Louisiana State University. "Proto existují klimatičtí uprchlíci. Jsou to lidé, kteří jsou vysídleni, protože v důsledku měnících se klimatických podmínek již nemohou v dané oblasti žít. Pokud nejsme schopni obnovit energetickou síť, adekvátně ubytovat lidi nebo zajistit vodu a další zdroje, nelze v dané oblasti žít."
1377
Související články
Když barometr ukazuje takové věci, že by bylo lepší, kdyby vůbec neukazoval
Když barometr ukazuje takové věci, že by bylo lepší, kdyby vůbec neukazoval
Bomb cyclone, explosive cyclogenesis, bombogenesis. Silná slova. To ani nemusíme vědět, co znamenají. Jedna taková bouře je právě u západního podřeží USA a Kanady.
Dva hurikány na Atlantiku koncem týdne
Hurikánová sezóna je v plném proudu. Atlantik severně od rovníku dosahuje teploty až 30°C, tropické bouře mají kde brát energii. Předpovědi na konec týdne avizují na Atlantiku dva silné hurikány.
Jmenuje se Helene…
Do Mexického zálivu, respektive na západní pobřeží Floridy se žene Helene. Hurikán Helene. Vedle větru znamená pro nízké pobřežní oblasti hlavní nebezpečí vzestup hladiny moře, který může dosáhnout 4,5 – 6 metrů.