Středozemní moře se mění v tropické, jeho „plíce“ mizí
Oteplování Středozemního moře pokračuje až dvojnásobným tempem proti průměrnému růstu teplot světového oceánu. Ohrožuje to faunu i flóru, včetně mořských travin, které jsou přitom pro boj proti klimatické změně důležité. Tradiční živočišné a rostlinné druhy jsou nahrazovány invazními druhy z jihu.
Lány mořských travin při jižních březích Středozemního moře nejsou schopné odolávat růstu teplot mořské vody a plocha jejich výskytu se zmenšuje. Jejich vymizení však může mít dramatický dopad na celý ekosystém, jelikož traviny jsou jednak domovem řady druhů, jednak samy pomáhají s bojem proti klimatické změně, jelikož fungují jako přirozené úložiště uhlíku. Proto jim organizace zvaná Mediterranean Wetlands Initiative (MedWet) přezdívá "plíce moře".
Mořská tráva zvaná Posidonia oceanica roste na dně Středozemního moře od Kypru po Španělsko, pohlcuje uhlík a omezuje kyselost vody. Pro pobřežní vody je zároveň důležitým zdrojem kyslíku. Největší "pastviny", o ploše 10 tisíc kilometrů čtverečních, se rozkládají při březích Tuniska. Zániku těchto luk kromě rostoucích teplot přispívá i znečištění či rybolovná technika vlečných sítí.
Zdaleka přitom nejde jen o téma pro biology či klimatology. Posidonia totiž přispívá k tlumení příboje, který by si jinak již dávno odnesl oblíbené tuniské písečné pláže. Tuniský biolog Yassine Ramzi Sghaier tvrdí, že tato travina je největším zaměstnavatelem v Tunisku, protože živí celý tamní rybářský i turistický průmysl. Jak dodává, destrukce byla rychlá, náhrada pomalá - tento druh totiž roste tempem méně než 5 cm za rok.
Barakudy v Itálii
Světový fond na ochranu přírody (WWF) v loňském roce uvedl, že v důsledku růstu globálních teplot dochází k migraci tropických druhů z jižních moří do Středomoří. Kvůli změnám klimatu se na život ve Středozemním moři adaptovalo již 1000 exotických živočišných druhů, které nahrazují endemické mediteránní druhy. Fond tak potvrdil nálezy řeckých biologů, kteří již dříve hlásili migraci řady druhů ryb z Rudého moře do Egejského a Jónského moře v průběhu posledních let.
Teploty v celém středomořském regionu rostou proti globálnímu průměru o 20 procent rychleji, podle WWF se totéž týká i mořské vody, jiné studie ale uvádějí, že v případě moře je tempo oteplování proti světovému oceánu výrazně vyšší. Například experti z univerzity ve Valencii s odvoláním na satelitní snímky z posledních 35 let tvrdí, že toto tempo je dvoj- až trojnásobné.
Nálezy WWF ukazují na to, že klimatická změna se projevuje i v nejhlubších částech Středozemního moře, což kriticky ohrožuje například velký druh mušle Kyjovku šupinatou (Pinna nobilis) a i WWF upozornila na ohrožení vegetace mořských travin. Jak bývá u takových studií obvyklé, WWF volá po urychleném snížení emisí skleníkových plynů a přijetí opatření, která povedou k adaptaci na nové pořádky v oblasti.
Zpráva dále uvedla, že počet původních měkkýšů v izraelských vodách klesl o 90 procent, zatímco pro turecké rybáře představují invazní druhy 80 procent veškerých úlovků. V italských vodách lze zase běžně pozorovat barakudy a další tropické druhy.
2173
Související články
Tisíc Amazonek zaplavilo Středozemní moře
Tisíc Amazonek zaplavilo Středozemní moře
Během historie hladina Středozemního moře klesala a zase rostla. Nejdramatičtějším okamžikem se stala Zancleánská potopa. Před potopou byla hladina moře o více než 1,5 km níže. Po prolomení valu v místě Gibraltaru se začal Atlantik přelévat do Středomoří. Spektakulární událost. Během pár let se hladiny srovnaly. Hladina Středomoří podle vědců rostla rychlostí 10 metrů za den.
Je třeba věnovat pozornost přílivu ve Středomoří?
Středomoří je obecně počítáno za oblast se zanedbatelným přílivem a odlivem. Zanedbatelný ale neznamená žádný. Proto jsou okamžiky, kdy bychom se měli výškou přílivu a odlivu zabývat i tam.
Kolizí s kosatkami přibývá
Nejen čtenáři Lodních novin již jistě zaregistrovali, že se zhruba od roku 2020 množí zprávy o útocích či interakcích ze strany skupiny kosatek iberských v okolí Pyrenejského poloostrova. Vybírají si především plachetnice v délce mezi 10 a 20 metry délky. Zajímalo nás, jak tento fakt vnímají pojišťovny, a zda si jachtaři mířící do těchto míst mohou být jisti pojistným plněním i v případě kolize s kytovci.