Proč ksakru ta kotva nedrží
Když jsme vplouvali do zátoky Vinišće nedaleko Trogiru, padala už tma. Od severozápadu se potemnělá obloha halila do hustého černočerného hávu a okolí se občasně zjevovalo v záchvatech blesků. Doufali jsme, že stihneme zakotvit, než to přijde. Zatím stále nefoukalo...
V zátoce jsme dopluli na akurátní hloubku, hodili tam kotvu a pak už vše za nás zařídil vítr. Hvězdy zakryl shelf cloud na přední straně bouřky, začalo fičet a přidal se slejvák. Vítr nás napnul na kotvě a spolehlivě ji zaryl do dobře držícího dna. Schovali jsme se za sprayhood pod bimini a sledovali dění v zátoce. Byli jsme v bezpečí. Hladinu bičovali poryvy větru, byla ale bez vln. Zátoka je výborně chráněná.
Náhle vidíme, jak se jedno z kotevních světel dává do pohybu po větru. Za chvíli druhé za ním. A ještě jedno… Dvě z nich byly charterové lodě s českou posádkou. Již byly na břehu v konobě.
Kotva samozřejmě může za silného větru proklouznout, ale jedná se o pohyb, který je stále bržděný. Tady to vypadalo, jako by jachty vůbec nebyly zakotvené. Jedna z nich se cestou otřela o jiného nešťastníka, který měl smůlu a zakotvil za zádí, pošramotila ho a plula dál. V té době již situaci zaznamenaly posádky v konobě a rozjela se záchranná akce, kterou jsme vzhledem k večeři na stole přestali sledovat.
Proč kotvy nedržely?
Poryvy větru v bouřce přesahovaly 40 uzlů. Moře však bylo klidné. Kotvilo se na hloubce cca 6 - 7 metrů. Dno v zátoce velmi dobře drží. Proč tedy kotvy hned 3 jachet nedržely?
Nemyslím si, že by na vině byly kotvy. Jedna jachta může mít špatnou kotvu. Ne však tři. V posledních letech už charterové firmy používají standardní kotvy a není tak důvod, aby hned tři nedržely.
Druhou možností je, že skippeři všech tří jachet neměli žádné tušení o tom, jak se má kotvit. Že délka vypuštěného řetězu má odpovídat nejméně čtyřnásobku hloubky. To se mi ale také zdá nepravděpodobné. Mluví se o tom stále, učí se to… Že to neví jeden, ale tři?
Nejpravděpodobněji se mí jeví problém offsetu. Nastavení hloubky čidla hloubkoměru pod hladinou. Psali jsme již o tom zde.
Charterové společnosti často nastavují hloubku na hloubkoměru od kýlu, nebo nejlépe ještě s bezpečnostní rezervou až pod kýlem (cca 0,5 m pod kýlem). Pokud se na to nezkušený skipper nezeptá, tak to neví. A potom kotví na skutečné hloubce 6 metrů. Správně by měl vypustit řetěz v délce nejméně čtyřnásobku hloubky, v případě bouřlivého počasí raději pětinásobku hloubky. Správně by měl navíc připočíst výšku kotevního kování nad hladinou. Dejme tomu 1 metr.
Tedy: 5 x (6 + 1) = 35 m
Běžná kotva a 35 metrů řetězu by za uvedených podmínek muselo stačit. Kotvy by držela.
Ale na lodi se špatně nastaveným hloubkoměrem to vypadá jinak. Jachta má ponor cca 2 metry, hloubkoměr ukazuje hloubku ještě o půl metru menší. Tedy místo 6 metrů jen 3,5 metrů. Na připočtení výšky kotevního kování méně zkušený skipper nemyslí.
Pak vypadá výpočet takto: 5 x 3,5 = 17,5 m
Místo bezpečných 35 metrů je vypuštěna polovina. A to, samozřejmě, nemůže ve větru přes 40 uzlů držet.
Jak se této chybě vyhnout? V první řadě si zjistit nastavení hloubkoměru. Pak si ho buď přenastavit, pokud to umíme, nebo si hodnoty přepočítávat při kotvení. Ale rozhodně je třeba při kotvení počítat se správnou hloubkou.
1370
Související články
Proč nedoporučuji na charteru kotvit na dvě kotvy
Proč nedoporučuji na charteru kotvit na dvě kotvy
Často vidím na facebookových stránkách Lodních novin debaty o kotvení na dvou kotvách. Na charterové jachtě bych se z bezpečnostních důvodů tomuto způsobu kotvení raději vyhnul.
Proč kotva drží (nedrží)
Nad kotvištěm se přežene vítr a část jachet se rozjede tak, že se ani nezdá, že byly zakotvené. Přitom zakotvené byly, jen špatně. Pojďme se podívat, co je mimo jiné nezbytné, aby kotva držela.
Proč je vyvazování zádí na břeh nebezpečné? Alarmující čísla
O kolik se zvýší namáhání na kotvu ve chvíli, kdy jsme vyvázáni zádí na břeh a fouká vítr z boku? Jde o velmi překvapivé hodnoty, které by měly být pro každého skippera alarmující.