Proč jsou mapové plottery nepřesné?
Jistě se vám již někdy stalo, že v reálu plujete nedaleko pobřeží, zatímco váš mapový plotter drncavě klopýtá po pobřeží ostrova vzdáleného pár desítek metrů. Nebo stojíte na kotvě na odkladišti bicyklů vedle ostrovní modlitebny. Čím je to způsobeno, vždyť GPS je přesná na metry?
Pro vysvětlení těchto nepřesností je třeba se podívat na tvar planety Země. Jaký tvar má Země? Jsou mezi námi tací, kteří věří v placku s vodopádem na okraji. Jiní mají na hraně obrubnik. Aby moře neuteklo. Těmto extrémistům nedopřejeme sluchu a vydáme se po stopách modernějších tvarů a jejich přenosu do 2D mapy.
Nepravidelný bramboroid
Země má tvar hmmm… Řekněme nepravidelného bramboroidu. Pokud bychom na jeho povrchu bagrem srazili vrcholy a zasypali prohlubně, získali bychom geoid. Ten je svým tvarem stále neuchopitelný pro potřeby mapování. A tak se dostáváme k rotačnímu elipsoidu. To už je tvar, který je matematicky definovaný, vhodný pro mapování, to už je model, na kterém je možné stavět..
WGS84
Grafika Lodní noviny
Rozdíl je daný rozdílnými parametry elipsoidů.
My dnes pro mapování používáme model Země, který se jmenuje WGS84 (World Geodetic System z roku 1984). Tento jednotný geodetický systém je nezbytný pro správnou funkci globální satelitní navigace (například GPS).
V minulosti to bylo jinak...
Má to ale háček. Tento jediný univerzální systém na některých místech neodpovídá příliš skutečnému tvaru Země. A je to výmysl poslední doby. V minulosti se pro mapování používaly jiné modely Země. Nebyly univerzální, byly použitelné jen pro určité oblasti. Bylo jich mnoho. A v daných oblastech vystihovaly povrch Země lépe než univerzální WGS84. Je to jasné, protože byly optimalizované lokálně.
Například Chorvatsko
Zdroj HHI
Chorvatské mapy vznikaly na základě Besselova elipsoidu.
Mapy vznikaly podle těchto lokálních modelů, kterým dobře odpovídaly. Pak ale přišel univerzální model a pro ten musely být upraveny. Například na chorvatských mapách máte uvedeno, že byly zakresleny s využitím Besselova elipsoidu. Při použití údajů WGS84 je třeba polohu upravit o 0,28 minuty východně, aby souhlasila s chorvatskou mapou (například Male karte).
Vzniká chyba
Tedy takto. Satelitní navigace (například GPS) je velmi přesná. Na metry. Ale platí to na mapách, které jsou vytvořeny pro WGS84. Pokud nejsou, poloha je nepřesná. Celý svět přitom byl zmapován podle jiných geodetických modelů. Jejich převod není tak docela jednoduchý, protože modely se liší nejen rozměry, ale i středy atd. Přepočty na univerzální model tak trpí určitými zjednodušeními. A zde se projevuje ona v úvodu zmíněná chyba.
A jak je to na silnici?
Jen ještě drobná poznámka k přesnosti na vodě a na souši. Jak je možné, že na souši se tyto chyby neprojevují a autonavigace nás vždy zobrazuje na silnici a nikoli v lese vedle cesty? Zde hraje svoji roli zpřesnění softwarové. Program „předpokládá“, že jedete po silnici.
693
Související články
Když je dnes doba alternativních přístupů...
Když je dnes doba alternativních přístupů...
Pravdou je, že zde na Lodních novinách se poslední dobou razí jen jeden a nebojím se to říct, mainstreamový pohled na vedení lodi na moři. Sám jsem si na sobě v posledních letech všiml relativní kostnatění, používání stále stejných postupů a naučených pouček. Jsou mezi námi ale tací, kteří se nebojí alternativních pohledů na dějiny, na vědu, na svět jako takový. Tak proč nejít touto cestou i v jachtingu?
Kontrolujte si na charterové jachtě hloubkoměr, jinak…
Přebíral jsem charterovou jachtu od pracovníka, kterého znám. Na závěr obligátní kontrolní otázka: „Od jaké hladiny ukazuje hloubkoměr?“ První den jsem se s jeho odpovědí spokojil…
Vrak? Jak ho poznat?
Poznáte na mapě všechny symboly, které značí vrak, nebo vraky? Není jen jeden a to může být pro mnohé matoucí. A zatímco některé vraky pro nás nijak nebezpečné nejsou, jiné mohou způsobit škody nemalé.