Česká čuňata
Co najdete na dně na kotvišti u Kakanu? Kromě písku, kamení, mořské trávy Posidonie a kolonie ježků, také pečlivě roztrhané plechovky od piva. Plzeň, samozřejmě.
Ranní plavání na Kakanu znamenalo překvapení. Vedle velkého množství ryb od velikosti lidmi nepoživatelné, po velikost 70 euro/kg, jsem na samý závěr narazil na 3, či 4 plechovky od piva vyrobeného v Plzni. Byly pečlivě rozervané v půli, aby šly ke dnu. To nebyly plechovky, které by omylem spadly z paluby. V moři skončily úmyslně.
Samozřejmě je do moře mohl hodit kdokoli. Čech, Němec, Rakušák, Slovák a kdokoli další, kdo měl cestu přes Plzeň. Přesto bych vsadil na to, že tvůrcem této dekorace mořského dna byl někdo z české kotliny. Nějaké čuně, nějaké prase od nás.
Před mnoha lety mě a posádku na palubě přesvědčoval jeden český pivař, že plechovka od piva se v mořské vodě do týdne rozpadne. Tedy, pokud jí pěkně roztrhnete, aby klesla na dno.
Zkusil jsem ho přesvědčit, že tomu tak není. Bezvýsledně. Nakonec jsem mu navrhl, aby hodil jednu plechovku do kýble s vodou, že budeme sledovat, jak se během týdne rozpadá. Na pokus nepřistoupil. Měl pro to své důvody (voda v kbelíku není to samé co mořské dno, 6 dní není týden, a navíc by šlo o amatérský pokus, bez patřičné vypovídací hodnoty).
Dnes při plavání jsem si na tohoto vědce vzpomněl. Zdálo se, že potopené plechovky prošly jeho rukou, nebo rukou některého z jeho žáků.
1931
Související články
Umývání jachet v maríně a metráky saponátu v moři
Umývání jachet v maríně a metráky saponátu v moři
Kolik hektolitrů saponátu skončí každou sobotu v moři v maríně Sukošan/Biograd/Seget/Split… Dovolená na jachtě je taková čistá dovolená. Neškodná na první pohled. Má ale i své stinné stránky.
Klaus by jen nesouhlasně pozdvihl obočí…
Klaus by jen nesouhlasně pozdvihl obočí…
I lodní doprava se snaží snižovat emise. Obviňovaná ze znečišťování ovzduší investuje do ekologických technologií. Utrácí stovky milionů navzdory Václavům Klausům, kteří nikdy neviděli výrazné tání ledu (samozřejmě kromě filmů Ala Gora).
Pokuta až 30 000 euro
Pokuta až 30 000 euro
Největší mlž Středozemního moře kyjovka šupinatá může dorůstat až 120 cm. V posledních letech je přísně chráněná. Stále se však najdou sběratelé všeho zajímavého, kteří je vylamují z mořského dna a plní jimi svá zavazadla. Pokuta přitom dosahuje až 30 000 euro.