Zajímavý jarní výlet v okolí Zadaru

Říčka, nebo spíše potok, se klikatí v údolí, které se cestou k prameni stále více uzavírá. Cesta vede porosty tradiční macchie a stále se blíží ke skalám atraktivním pro skupiny skálolezců. Během prodlouženého víkendu na začátku května tu dominovali Italové.

Mezi skalami již jsou vidět vodopády. Údolí se uzavírá a nad hlavami se objevila lana vedoucí na skály na jeho druhé straně. A na laně…

Provazochodci! Nevím, jestli se tomu tak říká i dnes, ale šlo o lidské bytosti, které si dokázaly zkrátit cestu z jedné strany údolí na druhou pomocí lana přetaženého mezi skalami. Sto metrů na délku to bylo určitě. 50 metrů výška nejspíše taky. Rozhodně to vyžadovalo smysl pro rovnováhu, absenci strachu z výšek, a velkou porci chuti, dokázat něco jiného, než je v ulicích měst běžné.

V těchto místech již říčka skáče z jednoho vodopádu na druhý. Na rozdíl od běžné tyrkysové barvy chorvatských vodních toků, je tato nepřekvapivě spíše do běla.

Přímo pod pramenem je ohrada z kamení sloužící pro dobytek, který se zde dříve pásl. Dnes jsou zde stany provazolezců. Samotný pramen se pak objevuje pod mohutným skalním převisem připomínajícím jeskyni.

Jde o zajímavou a nenáročnou procházku. A může být okořeněna tvory, kteří chodí v oblacích.