Search
× Search
Záchrana na moři
Daniel Vodička
/ Kategorie: Bezpečnost

Záchrana na moři

Komu z jachtařů se nestalo, že by někdy nenasedl na mělčinu. A komu ještě ne, tak se mu to přihodí dříve nebo později. A určitě není málo těch, kteří zažili, že právě projížděl kolem dobromyslně se usmívající rybář Vujko nebo Stojko ve své loďce a nabídl „bratu mornarovi“, že ho z mělčiny stáhne.
 

Často je taková pomoc nezištná a vítaná. Nicméně nestalo se ani jednou, ani dvakrát, že když potom dotyčný jachtař doplul do nedalekého přístavu, na břehu stál již ne tak dobrosrdečný Vujko nebo Stojko a vedle něho stál švagr jeho ženy Miro, shodou okolností z kapitanátu, a milý nezištný pomocník se vytasil s nárokem na odměnu za záchranu lodi, ve výši, která přesahovala jakoukoli představivost našeho jachtaře. Bohužel se ukázalo, že tento nárok je většinou oprávněný.


Towage

Co je to tedy záchrana na moři? Záchranu na moři můžeme rozdělit do dvou základních kategorií. První je profesionální záchrana záchranářskou společností, to se anglicky nazývá "towage", od anglického slova "tow" - táhnout, vléci. Cena za takovouto operaci se odvíjí smluvně na základě vyjednávání obou stran, to je vlečené lodi a vlastníka vlečné lodi. Sice se jedná o velmi lukrativní podnikání a odměny nejsou vůbec laciné, ale přesto je zde vždy určitá profesionalita, která zabraňuje nějakým excesivním požadavkům.

Horší jsou ovšem případy, když se jachtař dostane do spáru "podnikatelům", kteří jsou spíše zločinci a gangsteři. Oni znají velmi dobře zákony své země a drobnou kličkou dovedou podpořit své často naprosto nepřiměřené nároky. Nejhorší jsou případy, kdy z jakéhokoli důvodu není cena za záchranu předem vůbec sjednána. V tom případě se tady otevírá široké pole k manévrování. Kapitán jachty v nebezpečí často přiměřeně k situaci (špatné počasí, hrozící zkáza lodi) nevěnuje vůbec pozornost právním otázkám a chce to hlavně mít za sebou.

Pozor na chyby

Nejhorší chybou může být, jestliže kapitán a posádka uposlechnou naléhání kapitána záchranné lodi a loď opustí a nechají jí obsadit posádkou ze záchranné lodi. V tom případě loď okamžitě spadá do režimu lodi opuštěné - ponechané svému osudu, a nárok majitele záchranné lodi se rychle šplhá do závratné výše. Stejný problém je, jestliže kapitán lodi, která je v nouzi, podepíše nějaký dokument, který je v jazyce, kterému spolehlivě nerozumí (např. řečtině nebo podobně). Bohužel takové případy nejsou až tak vzácné, protože amatérští námořníci jsou ve stresu i při prostém najetí na dno za zcela klidného moře a v oblasti, kde dno tvoří bahno nebo jíl a písek.

Něco ze života

Několik příkladů z opravdového života. Zkušený kapitán na cestě z Francie do Řecka nepoučí dostatečně posádku a jde spát do kajuty. Posádka najíždí na mělčinu půl míle na sever od kardinálního znaku "South". Kapitán místo toho, aby si nejdříve ověřil situaci s přílivem a odlivem (v této oblasti to nedělá mnoho, ale i 20-30 cm. za těchto okolností může být velmi podstatný rozdíl), aniž by se pokusil spojit telefonicky s majitelem lodi nebo alespoň s charterovou agenturou, místo toho zavolá telefonem na číslo ne příliš vzdálené maríny se žádostí o pomoc. Domníval se, že přijede nějaký rybář, kterému dá 100 nebo 200 EUR, ten ho stáhne z mělčiny a on v klidu pojede dál.

Místo toho se objevila "profesionální" vlečná loď v doprovodu člunu Pobřežní stráže. Záchranná akce začala najetím coast guardů na mělčinu, takže první byli zachráněni oni. Kapitán lodi ani majitele, ani charterovou agenturu stále neinformoval. Následoval boarding části posádky záchranné lodi a jednoho uniformovaného člena coast guard. Náš kapitán byl vyzván, aby podepsal jakési papíry v řečtině a opustil loď i s posádkou, čemuž se podřídil (velmi fatální pochybení). Při následné "záchranné akci" byly na lodi postupně vyrvány všechny vazáky, odřen bok lodi, poničeno zábradlí na čtvrtině obvodu paluby, a posléze téměř vyrván kýl z lože. Škoda cca 8.000 EUR na předtím zcela nepoškozené lodi.

Následně loď ač schopna plavby, byla odvlečena do nedalekého přístavu, kde již čekala přístavní policie. Sepsaly se protokoly (stále v řečtině). Mezitím konečně kapitán informoval agenturu, která informovala řeckého majitele lodi, ten obratem zaslal truck, který bez odkladu loď naložil a po ose odvezl do pouhých 180 km vzdálených Athén. Dobře udělali, protože již druhý den přišel soudní příkaz na zabavení lodě v příslušném přístavu, jako záruku na úhradu požadované sumy za záchranu opuštěné lodi v ceně 36.000 EUR. Naštěstí pravomoc lokálního soudce do Athén nedosáhla, nicméně soudní spory se táhly ještě léta. Co je ale horší, kapitán sám vzhledem k angažmá policie čelí dosud neuzavřenému trestnímu stíhání v Řecku, neboť podle řeckých zákonů samotný akt najetí lodě na mělčinu zakládá skutkovou podstatu trestného činu kapitána lodi. A to vše pouze jako důsledek zmatků v duši kapitána - mimochodem velmi zkušeného, který nechtěl slevit ze své prestiže a snažil se věc vyřešit na místě bez vědomí majitele lodi nebo alespoň vysílající agentury.

Salvage

 

 

Druhým příkladem záchrany lodi je tzv. salvage. Zde se jedná o záchranu jakousi svépomocí, tedy neprofesionální posádkou jiné lodi, která přispěje lodi v nouzi. Na moři odjakživa platí, že záchrana života je zadarmo, ale záchrana majetku je vždy za peníze. V případě amatérské "salvage" se může jednat o odměnu až do výše poloviny ceny lodi a poloviny ceny nákladu. Odměna přísluší vždy majiteli lodě, nikoli posádce. Předpokládá se ale, že z případně vyplacené odměny majitel lodi svojí posádku nějakým způsobem odškodní za námahu.


Nečistá hra

Samozřejmě, že i takováto amatérská, přátelská výpomoc se může stát zdrojem pokusu o obohacení, nejčastěji opět ze strany domorodců. Karibští rybáři v některých oblastech, kde jsou časté případy najetí na korálový útes a kde záchrana musí přijít rychle, protože z v příboji zmítaném trupu lodi se na ostrých korálech velmi rychle stává vrak, se nároky místních "boys" za stažení lodi z reefu pohybují v řádu tisíců dolarů.

Jiný způsob občas provozují italští novodobí bandité například na ostrovech Elba či Sardínie. Posádka loď zakotví pečlivě za klidného počasí v chráněné zátoce. Když o půlnoci dorazí z Ristorante Pizzeria, vidí, že loď nikde a na místě je už očekává carabiniere s poukázkou, že loď zachránili srdnatí chlapci, kteří jí objevili driftující na širém lodi a svým gumovým motorovým člunem jí statečně odtáhli do přístavu za rohem. Podle zmíněného námořního práva nyní požadují desetitisícové částky za záchranu opuštěného plavidla na širém moři. V našem případě se podařilo rekonstruovat z GPS track lodi a bylo zjevné, že loď vykličkovala z uzavřeného přístavu, částečně proti větru na širé moře, kde byla "zachráněna".

V tomto případě věc skončila relativně malou škodou pro kapitána, neboť dle italských předpisů nesmí být loď ponechána na kotvě zcela bez dozoru, vždy na lodi musí zůstat alespoň jeden člen posádky. Kapitán tedy musel zaplatit pokutu 250 EUR, což na jednu stranu není málo, ale mohlo to dopadnout daleko hůř. Takovéto excesy téměř vždy pojišťovny odmítají plnit.

Nároky posádky

Mě osobně se kdysi přihodilo, že jsem jako kapitán charterové lodi s posádkou dvou rodin objevil na širém lodi mezi Jonskými ostrovy neznámý předmět. Po přiblížení se ukázalo, že je to zbrusu nová nafukovací dinghy s přívěsným motorem 10 HP, to vše při tehdejších cenách tak za 6.000 DM. Člun jsem vzal do vleku a odevzdal zástupci charterové firmy, který to pak ohlásil na kapitanátu.

Při mém návratu za týden s jinou posádkou mi předal místní base – manager od Kiricoulisů lahev Metaxy a vyřídil poděkování dánské lodě, která při noční plavbě člun ztratila (od té doby již nikdy, a to ani za dne, nevláčím člun za sebou na laně). O to větší překvapení následovalo po pár týdnech, kdy jsem mluvil s majitelem a ředitelem naší partnerské řecké firmy panem Fanisem Kiriacoulisem a ten mi říkal, že dostal oficiální dopis od mých klientů (nájemců lodi) s požadavkem na vyplacení nálezného, které jisto jistě majitel vráceného člunu vyplatil, popřípadě s podezřením, že příslušné nálezné jsme si tajně přisvojili já a base - manager. Byl bych se s klientem rád podělil o tu lahev Metaxy, ale byla již dávno vypitá...

O to víc mě hřálo pomyšlení, že jsem někomu způsobil radost a ušetřil mu tisíce euro. Shodou okolností s toutéž posádkou rok předtím došlo k tomu, že jsme za noční plavby dinghy ztratili a už se nenašla. Samozřejmě, že pojištění kauce se na tyto případy nevztahuje a já to tehdy jako skipper pěkně zatáhl celé ze svého. Klienti o to samozřejmě tehdy podobný zájem nejevili.

Zachovat chladnou hlavu

Shrňme si tedy - smlouvu o záchraně lodi uzavíráte tím, že přijmete z jiné lodi hozené lano a uvážete ho na pevné místo na své vlastní lodi, nebo na své lodi upevněné lano hodíte na druhou loď. V tuto chvíli Vás majitel záchranné lodi má "v pasti", pokud jste si předtím prokazatelným způsobem nesjednali cenu za tuto záchranu. Ideální je samozřejmě papír, pokud to situace na místě dovoluje, a to samozřejmě v jazyce, kterému dostatečně rozumíte. Jestliže to situace nedovoluje, je nutno cenu za záchranu opět sjednat předem a v dnešní době všudy přítomných mobilních telefonů je celkem vždy proveditelné si příslušnou dohodu na telefon nahrát. Zde nutno připomenout, že v případech "salvage" existuje ještě jedna zásada, která se nazývá "no cure, no pay". To znamená, že odměna je vázána na úspěch záchrany. A taky jsou známy případy, kdy vlečná loď vlekla poškozenou loď několik dnů, a ta se jí potom půl míle před přístavem definitivně potopila. V tom případě nedostane nikdo nic.

 

 

 

 

Pokud budete na své vlastní lodi a dostanete se do potíží, vřele doporučuji předtím, než uzavřete jakoukoli smlouvu o záchraně (samozřejmě s výjimkou případu bezprostředního ohrožení), kontaktovat svojí pojišťovnu a nechat veškeré vyjednávání o ceně záchrany na ní. Stejně tak v případě zapůjčené lodi, ať už soukromě nebo v rámci charteru vždy na prvním místě informujte majitele lodi a řiďte se výhradně jeho pokyny. V případě méně solidních charterových společností, kam se po pracovní době nikdy nedovoláte, tak se alespoň řiďte výše uvedenými zásadami o sjednání ceny záchrany. Prakticky v každé charterové smlouvě je obsažena klauzule, že žádnou nabídku záchrany nepřijmete bez předchozího přivolení majitele. Stejně tak opatrně, použijete-li vlastní plavidlo k vleku jiné lodi, což většina charterových smluv opět důrazně zakazuje. Proto opět, kromě případu bezprostředního ohrožení, jednejte výhradně s povolením majitele lodi. Budete-li respektovat tyto zásady, ušetříte si mnohé velké nepříjemnosti.

 

 


Za článek děkujeme Igoru Piňosovi z Vltava Yacht.

 

 

 

 

Vytisknout
6594
Na horu