Vikingský nájezd po 1000 letech
Evropskými vodami se po mnoha staletích opět plaví tradiční vikingská loď. Sice je kromě plachet vybavena i elektrickým pohonem, ale jinak je Saga Farmann věrnou kopií lodi Klastad, která se potopila v roce 998. Jejím cílem je Istanbul a smyslem říční plavby skrze kontinent má být mimo jiné osvěžení „starého přátelství“ mezi Skandinávií a Tureckem.
Dvacet metrů dlouhá a šest metrů široká Saga Farmann byla postavena v letech 2015 až 2018. Za iniciativou stojí loďařská nadace Oseberg Vikingarv (OVA), která plavbu vnímá také jako příležitost k sebepropagaci, neboť ve svém portfoliu má více autentických replik vikingských lodí.
Saga Farmann po tisíci letech navazuje na cestu norského krále Haralda III. z Toensbergu do Istanbulu. Harald III. Hardråde byl pravděpodobně nejslavnějším členem varjažské gardy byzantského císaře v Konstantinopoli. Tato garda se skládala výhradně z Vikingů, alespoň ve svých počátcích, a byla známá a obávaná pro svou bezpodmínečnou poslušnost a věrnost císaři.
Loď Klastad byla objevena už v roce 1893, ale vyzvednuta byla až v roce 1970. Postavena byla z dubového, borového a bukového dřeva a dnes je vystavena v muzeu Slottsfjellmuseet v Toensbergu. Její repliku nadace postavila tak, aby mohla uskutečňovat dálkové plavby. Na palubě veze brousky a další dobové zboží, které posádka cestou prodává či vyměňuje za proviant.
Po překonání Baltu loď do kontinentální Evropy vstoupila v německém Lübecku. Po vnitřních vodních cestách popluje až do Černého moře, přičemž překoná více než 100 zdymadel. Většinu cesty stráví v německých říčních kanálech a především na Dunaji. Přechod na říční plavbu byl spojen s úpravou takeláže kvůli nízkým mostům.
Prvním úsekem byl kanál Labe-Lübeck. Trasa částečně kopíruje starý Stecknitzský kanál, který byl dokončen v roce 1398 jako jeden z prvních svého druhu v Evropě. Poté následoval úsek kanálem Elbe-Seitenkanal s vodním výtahem Scharnebeck s převýšením přibližně 40 metrů. Dalšími kanály se loď dostala na Rýn a s pomocí vlečného plavidla doplula proti proudu do Mohuče, kde zakotvila uplynulý víkend.
Z Mohuče do Regensburgu popluje rovněž kanály. Především kanálem Mohan-Dunaj dokončeným v roce 1992. Z Regensburgu bude na loď čekat 2380 kilometrů plavby po Dunaji do Černého moře. Historické bavorské město loď opustí 11. června, přičemž další zastávkou bude Budapešť, kam má Saga Farmann doplout o 14 dní později. Během tohoto úseku bude loď nejblíže českým hranicím - možnost zahlédnout ji třeba v Pasově či Linci se tedy nabízí někdy v tomto intervalu. Přesnou polohu lodi je možné sledovat na marinetraffic.com po zadání jména lodi či kódu 257081140.
230
Související články
Povodně a oběti v Řecku, Turecku a Bulharsku
Povodně a oběti v Řecku, Turecku a Bulharsku
Řecko, evropská část Turecka a Bulharsko byly zasaženy silnými bouřemi, které mají na svědomí bleskové záplavy a bohužel i mrtvé. Jen za úterní odpoledne a večer napršelo v oblasti Pelion nedaleko Volosu více než 75 cm srážek.
Rusové stříleli v Černém moři na civilní loď
Rusové stříleli v Černém moři na civilní loď
Ruská válečná loď v neděli střílela na nákladní loď v jihozápadní části Černého moře. Loď plula na sever, tedy směrem k Ukrajině. Nebo taky směrem na sever Bulharska, nebo do Rumunska.
Každý si zaslouží svou kajutu
Každý si zaslouží svou kajutu
„I paddleboardisty může na jejich výletech zaskočit nepřízeň počasí. Kdo se nechce kvůli přeháňce vracet na břeh, může využít stan Bajao Cabin.“ Nebo „Netrapte své tělo znavené celodenním pádlováním ještě taháním prkna z vody a cestou do hotelu a udělejte si z paddleboardu kajutovku.“ Asi tak nějak by mohl vypadat reklamní text propagující tento stan pro jednu osobu. Jeho hlavní výhoda je ale někde jinde.