Veli Lošinj
Malebný přístav na východním pobřeží ostrova Lošinj se jmenuje Veli Lošinj. I když je jako přístav menší než Mali Lošinj. A menší je i počtem obyvatel. Dnes sice malý, ale v historii měl své velké okamžiky a bohatou námořní minulost. Malebný přístav stojí za návštěvu.
Poprvé se o městěčku zmiňují prameny v roce 1398. Tenkrát nesl jméno Velo Selo. První osídlení ještě nemá charakter městečka. V 15. století vzniká opevněná věž kula, která sloužila k ochraně obyvatelstva před pirátskými ataky. Dnešní vzhled získává centrum v 17. století.
V místním barokním kostele Sv.Antuna Opata Pustinjaka vedle přístavu se nachází nejpočetnější sbírka obrazů italských mistrů ze všech kvarnerských ostrovů (B. Vivarini, B.Strozzi, F. Hayez). Milovníci umění by také neměli vynechat kostel S.Marije z roku 1510, kde najdou další obrazy italských mistrů. Autorství jednoho z obrazů je dokonce připisováno Tizianovi.
Foto Lodní noviny
Vnitřní přístav je určený pro místní lodě.
Městečko má dlouhou námořní tradici. Místní obchodní loďstvo vzniká roku 1604. Rozvoj námořní dopravy je spojen s rody Gladulićů, Petrinů, Budinićů a Levů. V roce 1799 je v místní loděnici postavena plachetnice určená pro dlouhé plavby nazvaná Commercio. V té době plují místní kapitáni se svými loděmi nejen po celém Středomoří, ale také západně od Gibraltaru. V 19. století místní lodě Francesco Giuseppe L. a Contessa Hilda obepluly svět.
Ve druhé polovině 19. století začala místní námořní tradice upadat a do čela se dostal větší konkurent z druhé strany ostrova Mali Lošinj.
Městečko v létě plné turistů je již v průběhu září příjemně opuštěné, poslední turisté sedí na kávě s místními, kteří odpočívají po sezóně. V té době již nebyl místní přístav obsazen turistickými loděmi a u mola stála odpoledne jen jediná plachetnice. Stojí se zde bokem, u vnějšího nábřeží je hloubka 4 metry, dále dovnitř hloubka klesá přímo u nábřeží, ale dno prudce padá do hloubky. S trochou opatrnosti je možné stát i na druhém břehu zátoky u mola před restaurací Marina. Vnitřní část přístavu je vyhrazena pro lodě domorodců.
Foto Lodní noviny
Barokní kostel Sv.Antuna Opata Pustinjaka
Voda v přístavu je překvapivě čistá a u vnějšího mola je možné (když vám to nikdo nezakáže) se vykoupat.
Vzhledem k atraktivitě městečka mě loni v září překvapilo, že přístav byl volný. Připisuji to druhé polovině měsíce. Pokud by nebylo v přístavu volné místo, je možné stát jižněji v zátoce Rovenska, ze které vede do Lošinje cesta.
807
Související články
Ztroskotání trajektu na Premudě
Ztroskotání trajektu na Premudě
V pátek v 1820 ztroskotal trajekt Princ Zadra u ostrova Premuda. Podle svědků najel plnou rychlostí na útes Bračići na dohled od přístavu Krijal. Na palubě bylo 72 pasažérů. Druhý den šel ke dnu. Na potápěčské mapě Jadranu přibyl nový vrak.
Když se nechce domů…
Listopad v Praze. Ranní mrazíky, mlha, nízká oblačnost, šedivé dny. A tma. Přílišná porce tmy pro život po padesátce. Nebo raději slunce od úsvitu do soumraku, teploty nad 20 a jachting bez konkrétních cílů?
Jiný Jadran
Teploty 22 – 23°C, moře stále koupací, lodí jen jako šafránu a jejich ceny přívětivé. Slunečný týden, dva, tři. Připlutí do přístavu není třeba plánovat. A jiní turisté? Zaslechl jsem, že jednoho opozdilce zahlédli ve Vodici… Ideální čas na plavbu po v létě vyblázněném Jadranu.