V nejlepším věku?

Jaký je nejlepší věk pro sólového jachtaře? Podle výsledků Route du Rhum se zdá, že zrají jako víno. V roce 2014 byl první v cíli Loick Peyron v 55 letech. Letos vyhrál Francis Joyon, kterému je 62 let.

Oba tito jachtaři zvítězili na stejné lodi. Také nejde o žádnou mladici. Trimaran IDEC Sport byl na vodu spuštěn v roce 2006. Nejprve se jmenoval Groupama 3 a byl určen pro týmové plavby. Pod stejným názvem byl změněn pro sólové plavby a Route du Rhum 2010 na něm vyhrál Franck Cammas.

O čtyři roky později nesl jméno Banque Populaire VII. Na poslední chvíli na něm nahradil zraněného skippera Armela Le Cléac´h pětapadesátiletý Loick Peyron. A zvítězil.

Rekordní plavba

Společnost IDEC trimaran koupila v roce 2015. Nejprve ho pronajala na 6 měsíců Lending Club a pak již začala éra Francise Joyona. V roce 2017 získal Jules Verne Trophy, když se mu jen s šestičlenným  týmem podařilo obeplout svět za 40 dnů, 23 hodin a 30 minut. Při této fantastické plavbě dokázal za 24 hodin uplout 879,1 míle (rekord je 908 mil). Proti rekordu zaostal, ale všimněte si dalších čísel. Za 48 hodin to bylo 1748,2 míle (průměr 36,42 uzlu), za 72 hodin 2617,7 míle (36,36 uzlu) a za 4 po sobě jdoucí dny to bylo 3477,4 míle (36,22 uzlu). Průměrnou rychlost nad 35 uzly (35,45 uzlu) udržel se svým týmem po celých 6 dnů (5104 mil). To jsou těžko uvěřitelná čísla. Aby IDEC Sport dokázal překonat rekord v plavbě kolem světa, musel se udržet před frontou. A dokázal to. V Jediné tlakové níži plul od Brazílie, až téměř k Novému Zélandu. Cca třetinu světa.

Route du Rhum

Když se Joyon postavil na start Route du Rhum na svém 12 let starém trimaranu, zdálo se, že nemá proti novým jachtám šanci. IDEC Sport je ze staré generace lodí. Je cca o čtvrtinu těžší, než moderní lodě. Nemá plnohodnotné foily, nosná křídla na kormidlech. Jde zastaralý trimaran, který má jen jednu základní výhodu. Je mimořádně spolehlivý.

Joyon na moři preferuje jednoduchost. Dlouholeté zkušenosti mu říkají, že vše, co se může pokazit, se pokazí. Proto spolehlivost je základním požadavkem. A ten splňuje jednoduchá loď. Během Route du Rhum se znovu ukázalo, že jde o sázku na správnou kartu.

Trojice nejmodernějších trimaranů byla rychlejší než IDEC Sport. Ale trápily je potíže. Nejprve zastávka Banque Populaire k opravám v přístavu Roscoff. Pak zlomený plovák na Gitana a překlopení Banque Populaire. Dva dny po startu pokračovala v závodě z nejnovějších lodí jen jediná, trimaran Macif. Plul na čele, ale také nebyl bez šrámů. Nakonec se ukázalo, že přišel o jeden foil a kormidlo.

Francis Joyon se držel svých zvyklostí. Jel si své a soupeřem se nenechal vyhecovat. Ztrácel až 160 mil. Ve druhé polovině závodu začal ztrátu dotahovat. Přesto se zdálo, že je příliš pozdě. Na severní straně ostrova Guadeloupe měl Gabart na Joyona náskok přes 20 mil a do cíle zbývalo jen 50. Joyon se ale nevzdal.

Rozdíl mezi týmy

K rozdílnému přístupu obou týmů řekl několik slov španělský jachtař Alex Pella, který vyhrál poslední ročník Route du Rhum v Class 40 a s Joyonem získal Jules Verne Trophy.

„Lidé jako Francois Gabart mají vše, co ke své přípravě potřebují. Vše, na co si vzpomenou, vše nejlepší. Joyon se musel vše naučit sám. Ale ačkoli je ze staré školy, miluje všechny techologie na těchto lodích, rád poslouchá, rád se učí. Zajímá ho takeláž, plachty, vše kolem foilování. Dával si lodě dohromady sám, vlastními rukami již před 40 lety. A plul na nich všude, v Karibiku i na celém světě. Jeho týmem je dcera se synem a pár přátel. Srovnáme-li to s týmy Macif nebo Gitana, které mají inženýry, preparátory, tak si to Francis dělá sám.“

Kde se rozhodlo

Závod se nakonec rozhodl jen pár mil před cílem v bezvětří za ostrovem Guadeloupe. K dojezdu ještě několik slov Alexe Pelly: „Vsadil bych na Francise. Nikoli proto, že jsem s ním plul, ale protože jeho loď je super jednoduchá a má naklápěcí stěžeň. Dalším důvodem je, že má projetý celý Karibik. Zná to tady. Má turistickou jachtu na Martiniku a pluje zde s ní již léta. Zná to tu.“

Pella navíc vysvětloval složitou práci s Ultime trimarany za bezvětří: „Problémem těchto lodí je, když ztratíte rychlost a ovladatelnost. Když se otočí jak chtějí, trvá velmi dlouho, než je vrátíte zpět do kurzu a rozjedete se s nimi. Francisova loď je velmi jednoduchá, proto se s tímto problémem lépe popere. Navíc má vítězství v hlavě, proto vyhraje.“

A nakonec i vyhrál. O pouhých 7 minut v cíli. Nejtěsnější dojezd od prvního ročníku v roce 1978, kdy zvítězil Kanaďan Mike Birch na malém trimaranu Olympus Photo o 98 sekund před favorizovaným Michelem Malinovskim. Hiistorie se tedy opakovala. 

Jen pro zajímavost ještě uvádíme, že na sesterské lodi tehdy vítězného trimaranu Olympus Photo pluje letos minulý vítěz Loick Peyron. Trimaran se jmenuje Happy. 

Jak v ostatních třídách?

Ve třídě IMOCA je na čele Alex Thomson. Má bezpečný náskok 180 mil a o vítězství by ho mohla připravit snad jen technická závada.

V Multi 50 vede s dvojnásobným náskokem Armel Tripon.

Class 40 je zatím v rukou Yoanna Richome. Má náskok více než 100 mil.

Více najdete zde.